Pár kroků, to se stává,
dál už to všechno známe,
a radost jako zpráva,
že se zas potkáváme,
pár slůvek jako kdysi,
i když se ústa brání,
sny nejsou na předpisy
a štěstí na počkání.

Pár výtek v mysli zbývá,
křivda se na svět tlačí,
touha však nedoznívá,
sama si nevystačí,
jen místo pro únavu,
když slzy barvy smyly,
den sype do rukávů,
co jsme si vysloužili.

Pár křídel v tichu tleská,
když s hejnem k nebi pluji,
co bylo, není dneska,
každý den debutuji,
pár tónů, výkřik i smích,
život jak stromy raší,
čas přání okřídlených,
ten nikdo nezaplaší.