Postavit schody do nebe
jsi chtěl
a pak ukázat mi cestu
rájem,
rád jsi mě jistě také měl,
i já měla o tebe zájem.

Hráli jsme kličkovanou,
to ty znáš,
a jahodový koktejl pili,
jsem jaká jsem
a jen ty poznáš,
jak je to v které chvíli.

Ušli jsme spolu tisíc mil
a třešně přitom zrály,
my na milence v texaskách
jsme si však nejdřív hráli.

Pak přišel den svatební
a zvony pro nás zněly,
my dva, jak muž se ženou
jsme spolu snídat chtěli.

Půlměsíc se loudal oblohou
a dal Polárce celou půli,
srdce půl jsi nedokázal dát,
což beru jak kus smůly.

Život je bílý dům,
dům od pólu až k pólu,
život je unikum,
když dva vydrží spolu.

Kdybych si oči vyplakala,
a jako moře byl můj žal,
nic na tom však nezměním,
jsi můj pán a král!