Tiše, tiše...
ilustrační foto: pixabay.com

Na můj život pad

spánek těžký, dlouhý,

jděte, jděte spát,

naděje a touhy.

 

Nic už nevidím,

zapomnění kryje

dobré i s tím zlým –

smutná historie.

 

Kdosi houpá mnou

v lůně hebké skrýše,

jako kolébkou,

tiše, tiše, tiše.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
5 komentářů
Jana Šenbergerová
Nejsem si jistá, jestli jsem pochopila, ale líbí se mi to. Asi to evokuje mně známé podobné pocity.
Oldřich Čepelka
Básník nebude vysvětlovat svou báseň. Akorát buďte v klidu, není to běžný stav mé duše. A je to sice zpočátku smutné, to je pravda, ale taky ne úplná - copak v takovém případě nehledáme někde útěchu? Možná u maminky, která nás houpá a utěšuje, tiše, … tiše, … tiše…
Soňa Prachfeldová
Honem probuzení z takového spánku ...
Dana Puchalská
Jejda to je smutné, že to není pravda?
Zuzana Pivcová
Doufám, Oldo, že u Tebe jde jen o uměleckou tvorbu, ne skutečný stav duše.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?