Nemá mě rád,
čau akorát,
v podzimním deštíku
uprostřed chodníku
nechal mě stát.

Zkažený den,
napít se jdem,
sednem do podniku,
co koukáš, tatíku,
popojedem.

Kolem očí
vše se točí,
do rytmu valčíku,
nikdo mě, hošíku,
neochočí.

Konec řečí,
teď tu brečí,
jen žádnou paniku,
zvol jinou taktiku,
ať ti svědčí.  
  
P. S. Omlouvám se za trochu netradiční hru češtiny s rytmem valčíku. Není to moje autobiografie.