Bylo to asi víc
než pouhé okouzlení,
noc bila na poplach
a sen jak závoj vlál,
chtěl jsi mi tolik říct
v předtuše rozednění
a lehký hvězdný prach
nám náruč cukroval.

Bylo to asi míň,
než jsme si oba přáli,
myšlenky zmámené
a láska jako hřích,
že slunce kryje stín,
to jsme se nenadáli,
pili jsme z pramene
úskalí milostných.

Bylo to asi tak,
jak vlastně být to může,
trápení odvěká,
střídaná s něžností,
čekání na zázrak
hedvábných trnů růže,
řeka, jež obtéká
dvě cizí bytosti.