V sobotu 4. května 2019 se sjely skautské oddíly z okresu Blansko do Boskovic aby započaly oslavy tohoto výročí.
Slavnostního setkání se zúčastnilo téměř 600 skautů - započalo ve 14 hodin bohoslužbou v kostele sv. Jakuba staršího, při které byly posvěceny i prapory skautských družin.
Poté se vydal průvod skautů za doprovodu dechové hudby k radnici, kde byl slavnostní nástup s projevy několika řečníků.
Následně oddíly odpochodovaly k Muzeu regionu Boskovicka, kde proběhla vernisáž skautské výstavy. Na zahradě za Muzeem pak byly slyšet skautské písně v podání místních družin a zájemci si mohli prohlédnout i skautský stan...
Jeden můj syn se v mládí skautu hodně věnoval, teď už pokračují mnohá vnoučata - vždy začínají jako skautíci, poté i jako rádci. Během roku se ve svých odílech učí chovat lidsky k celé přírodě, lidem, poznávají zde základní obyčejný život v přírodě jak na svých víkendových výpravách, tak pak nejvíce na skautských táborech.
Zde mají děti jiný život než doma, při přípravě jídla se střídají a připravují si je samy se svými rádci a vedoucími. Mají svá zaměstnání, prostor pro hry, turistiku i delší výpravy. Celou dobu se musí obejít bez televize, mobilů, poznávají obyčejný život v přírodě - vědí, jak zacházet mimo jiné s kladívkem, sekyrkou a je jim hezky. Znají své skautské zákony a rodiče vědí, že je o jejich ratolesti dobře postráno.
Pevně věřím tomu, že děti, které vyrůstají na takových typech táborů, nebudou ve většině případů tíhnout k drogám, jako je cigareta, alkohol aj.
Nedávno jsem slyšela, že s drogou má zkušenost už víc než 50 procent mladých. Všichni by se měli zamyslet nad tím, zda nebylo lepší, když byly děti od dětství vedeny k pomoci a práci, než jim jen dopřávat volnost a zábavu. Proč se tolik dětí a mládeže uchyluje k různým drogám? Jedině z nudy!
A protože drogy dělají ze všech veliké siláky, tak pak už se i ztrácí smysl pro povinnost, vzájemnou ohleduplnost a úctu...
Moc bych chtěla věřit tomu, že až tyto děti vyrostou a stanou se z některých politici, tak budou mít velikou úctu k přírodě a budou pečlivými hospodáři jak v lesích, vodním hospodářství i při obdělávání orné půdy.
Snad dokáží, aby ze všech polí, moří, řek, ovzduší a potravin zmizelo to množství chemie a naše země se zase stala ve všech oblastech více soběstačnou - třeba to nebude jen bláhový sen...
Snad nebudou zaprodávat jak lesy, tak i půdu za pusinku, aby se obohacovali tak jako mnozí dnešní politici. Ono už nám toho v té naší zemičce moc nezbývá, korupce se rozbujela ve všech oblastech a já marně přemýšlím, proč někteří politici, kteří také třeba navštěvovali skautské nebo podobné tábory, si nevzali k srdci jejich "desatera..."
Nebo , že by se u nich jak na místní, tak republikové úrovni roznemohla "skleróza?"
To je skutečně velmi, velmi zlá nemoc...
Pošlete odkaz na tento článek
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit, ale nechápu, proč se senioři mají lišit od ostatní populace. Víte, ještě když…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne