Chtělo se mi smát,
smich zmrzl jako květy,
říkal Mám tě rád,
ten malíř bez palety,
lásky plný sál,
to bylo naše kdysi,
pestrý karneval,
drama a kompromisy.

Chtěla jsem se smát,
a zabloudila v pláči,
pouhé Mám tě rád,
to dnes už nepostačí,
z léta do zimy
a cizí je tak známé,
ústy zkřehlými
lásku si vyznáváme.