Sekundární prevence infarktu myokardu je nejlepším způsobem léčby této nemoci

V České republice zemře ročně 50 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt. V zemích, kde je prováděna aktivně a systematicky primární a sekundární prevence, je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění významně nižší.

Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, je zásadní sekundární prevence - snaha aktivně zabránit opakování tohoto onemocnění ovlivněním rizikových faktorů (kouření, výživa, tělesná aktivita a zejména dodržování předepsané medikace-léčby). Léčba infarktu myokardu je v České republice na velmi vysoké úrovni, slabou stránkou ovšem zůstává právě sekundární prevence po prodělání akutního infarktu myokardu. Novinkou v léčbě jsou moderní protidestičkové léky, které zabraňují tvorbě krevních sraženin, působí na krevní destičky a to tak, že zabraňují jejich shlukování. Příznaky infarktu, prevencí i léčbou se zabývají nově vzniklé webové stránky www.jetoinfarkt.cz.

Příčiny vzniku infarktu myokardu
Infarkt myokardu vzniká v důsledku zneprůchodnění koronární cévy, koronární tepny. Podstatou většiny infarktů je ateroskleróza, tedy tzv. kornatění tepen. Pří ateroskleróze se ukládají tukové látky do stěny tepen celého těla a nevyhýbají se ani koronárním tepnám. Tepny jsou nejen zúžené, ale může dojít i k poškození jejich cévní stěny, které je následováno tvorbou krevní sraženiny, jež může vést k náhlé zástavě toku krve v tepně. Pro vznik aterosklerózy je důležitých několik faktorů, z kterých většinu můžeme pozitivně ovlivnit nebo léčit. Je to nedostatek pohybu a obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření a vysoká hladina cholesterolu v krvi. Ty, které ovlivnit nemůžeme, jsou zejména dědičnost, pohlaví, věk.

Příznaky infarktu myokardu
Infarkt myokardu se projevuje řadou příznaků. Mezi ty nejdůležitější patří svíravá bolest na hrudníku a v oblasti srdce. Často pacient pociťuje vystřelování této bolesti do levé horní končetiny, krku, levé poloviny čelisti či do lopatky. Pacient bývá bledý, dušný a oblévá ho studený pot.

Sekundární prevence
Sekundární prevence je soubor opatření, která vedou ke snížení rizika recidivy infarktu. Každý pacient by měl být po prodělaném infarktu myokardu sledován kardiologem nebo internistou, který by měl aktivně vyhledávat a redukovat kardiovaskulární rizikové faktory. „Přestože máme k dispozici vysoce účinné nástroje pro primární a sekundární prevenci infarktu myokardu a dalších komplikací aterosklerózy, ischemická choroba srdeční zůstává nejčastější příčinou smrti v naší společnosti,“ říká profesor MUDr. Miloš Táborský, přednosta 1. interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

Opatření farmakologického i nefarmakologického charakteru
Léčebné změny životního stylu spolu s intenzivní kombinovanou farmakologickou léčbou ovlivňují hlavní kardiovaskulární rizikové faktory. Těmi jsou vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, sedavý způsob života, kouření tabákových výrobků. V rámci sekundární prevence užívá pacient léky proti vysokému krevnímu tlaku, proti srážení krve, na snížení srdeční frekvence a na udržení správné hladiny cholesterolu v krvi.

Novinkou jsou moderní protidestičkové léky, které zabraňují tvorbě krevních sraženin, působí na krevní destičky a to tak, že zabraňují jejich shlukování. Jsou účinnější a doporučené odbornými společnostmi. Nejnovější generaci protidestičkových léků lze užívat dlouhodobě. Díky ní klesly celkové počty úmrtí pacientů o 29 %.

Mezi nejdůležitější nefarmakologická doporučení patří zanechání kouření. Vztah mezi kouřením a komplikacemi u pacientů s nemocemi srdce byl jasně prokázán. Úmrtnost nemocných, kteří po infarktu pokračují v kouření, je jednoznačně vyšší nežli u těch, kteří kouřit přestali. Dalším doporučením bývá často snížení tělesné hmotnosti a dietní opatření. Nemocní s nadváhou a obezitou mají zvýšené riziko infarktu myokardu. Optimalizace tělesné hmotnosti příznivě ovlivňuje i ostatní rizikové faktory rozvoje aterosklerózy, jako jsou krevní tlak, hladina glykemie i hodnoty krevních lipidů. V rámci rekonvalescence by mělo dojít i k postupnému zvýšení tělesné zátěže. Po propuštění z nemocnice pacient buď podstupuje nemocniční řízený program, individuální domácí trénink nebo lázeňskou léčbu. Všechny tyto metody vedou ke zlepšení funkce kardiovaskulárního systému a představují důležitý krok k plnohodnotnému životu. Nejčastějšími doporučovanými aktivitami jsou chůze, jízda na rotopedu, plavání a běh.

Sekundární prevence infarktu myokardu je nejlepším způsobem léčby této nemoci

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více