Už je to pár let, kdy jsem poprvé slyšela o portálu i60, který je určen nám, dříve narozeným. Nejsem fandou FB, Twiteru a podobných veřejných sítí, ale íčko mě zaujalo. A tak jsem se přihlásila a od té doby jsem tady. S manželem jsme se zúčastnili velkých setkání, první v Poděbradech, pak v Doksech, Plzni a letos v Kořenově v Jizerských Horách.
Předchozí setkání byla v místech, která máme rádi a známe je, ale Kořenov byl výzva. Hory nejsou naše srdeční záležitost, ale proč to nezkusit. Už jenom proto, že se setkáme s našimi přáteli, které tak často nevidíme. A udělali jsme moc dobře. Toto setkání bylo něco, co člověk hned tak nezažije. Dát dohromady tolik lidí z celé republiky je umění a naše hostitelka Jindra to zvládla na jedničku. Zapomenout na Evku Mužíkovou a jejího Vodníka včetně dalších účastnic této minikomedie by bylo neodpustitelné a energii všech hereček by jim mohli závidět ti později narození.
Zapomenout nesmím ani na výlety. V pátek to byla osada Jizerka, kde to sice hodně foukalo, ale pak se vyčasilo a krásně rozkvetlé louky plné žlutého upolínu, louka plná krásných narcisů, malé stádo úžasného skotského skotu a pohoda nás výletníků, běhajících s foťáky jak tryskomyši (doufám, že jsem se nikoho nedotkla) byla nakažlivá. Den byl zakončen již zmíněným Vodníkem. V sobotu jsme se s partou dalších íčkařů vypravili do Harrachova k Mumlavským vodopádům. Cesta vedla lesem, slunce krásně svítilo, za stálého vyprávění a focení jsme dorazili k vodopádům. Byla to nádhera, se Soňou jsme slezly až dolů a můžu vám říct, že tak fascinovaná přírodním živlem už jsem dlouho nebyla. Nevím, kde jsem vzala energii, ale běhala jsem po skalách v Mumlavě jak zamlada. A to jsme potom ještě s Evkou a Libuškou stihli (plus Petr) kamenitou Jizeru. Nedělní návštěva Lemberka už byla naše osobní záležitost.
S lichotkami šetřím a tento portál určitě není dokonalý, ale tím, že opravdu poutá a stmeluje dohromady nás seniory (nemám to slovo ráda), chválím lidi, kteří se tomu plně věnují včetně svého volného času a my jim oplácíme tím, že jsme schopni prosedět u PC nebo tabletů hodiny (soudím tak podle sebe), informujeme se o vzájemných starostech a radostech. Vzniklá přátelství jsou pevná, alespoň většina, nemůže být vždycky posvícení a jsme taky jenom lidi.
Přeji nám všem, aby nás íčko bavilo ještě hodně dlouho a do roku 2020 štěstí, pohodu, zdraví a další příjemná setkání. PS. Takhle dlouhý článek jsem tu snad ještě nikdy nenapsala.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne