Že bouře city rozbila
jak lehký prám,
že krev se z lásky vylila,
to neříkám,
že mládí tvář mi nezdobí,
no, jaký div,
že žiji zvláštní období,
ne jako dřív,
že tíseň krk mi obtáčí
jen na zkoušku,
že říkat nejspíš nestačí
Můj drahoušku,
že sám, co nechceš, to si nech,
a přej mi klid,
že život má i druhý dech,
zkus pochopit.