Jak stárneme, jsme také unavenější. Někdy máme více energie, jindy málo. Někdy jsme na tom tak, že vstaneme z postele a okamžitě máme pocit, že bychom se tam zase nejraději vrátili. Nebo si potřebujeme na chvíli lehnout i během dne.

Vlastně poprvé od dob, kdy jsme v předškolním věku chodili po obědě, často nedobrovolně, pravidelně spát, si někteří z nás potřebují zdřímnout - buď denně nebo občas. Někdo volí tento krátký spánek nerad, protože mu to pak brání v regulérním nočním spánku. Jinému to žádný problém nedělá a pospí si ochotně ve dne i celou noc.

Poležení v posteli nemusí být nutně spánkem, nýbrž odpočinkem. Zatímco jako děti jsme chodili opravdu spát, nyní můžeme číst, poslouchat rádio nebo audioknihy. Nebo můžeme zkrátka jen ležet a nechat hlavou proudit myšlenky. Je to čas klidu, který dokáže zregenerovat naši mysl. Pokud ovšem při tom neusneme.

Na základě různých lékařských výzkumů je zřejmé, že lidé, kteří příležitostně během dne krátce spí - dají si šlofíka - , mají viditelně nižší riziko srdečních chorob a pravděpodobně i žijí déle.

Odpočívat v posteli je možno i s partnerem, jen tak, bez sexuálních pohnutek, dát si pouze prostor k diskusi o tom, co nám běží hlavou. Je to dobrý čas na zrevidování názorů, přestavění plánů do budoucna i vzájemné pochopení. Ačkoliv taková debata může vyústit do některých zásadních rozhodnutí, neměla by být chápána jako účelová. Naopak, je to čas, kdy můžeme nechat naši mysl žasnout nad vším, co se v nás nečekaně zrodí.

Lehnout si s někým je velmi intimní činnost, i když to nezahrnuje nic fyzického. Zdá se, že v posteli se přestáváme více kontrolovat a jsme ochotnější otevřeněji mluvit. Roli může hrát i fakt, že se při tom navzájem moc nevidíme, což může být méně zastrašující než sedět proti sobě u stolu v obýváku ve stylu "Musíme si promluvit". Proto není divu, že výpověď pacienta na lůžku bývá i formou psychoterapie. Hovory v posteli mezi partnery se mohou odehrávat jak po probuzení, tak naopak před usnutím.

Zajímavé je, že takovouto formu mohou mít i kontakty s dětmi nebo vnoučaty. Představují oboustrannou důvěru, aniž by v sobě nesly známky něčeho nežádoucího.

Jak často si po obědě schrupnete? Čtete v posteli rádi, případně sledujete televizi? Probíráte s partnerem některé záležitosti, když ležíte v posteli?