Únor bílý pole sílí

svou sněhovou poezií,

když však není, kde jí brát,

na červen si můžem hrát.

U dvanácti měsíčků

pobudem jen chviličku,

poprosíme měsíc červen,

poskytne nám svoji červeň,

Jahodové pohlazení,

z třešní v uších okrášlení.

den trvá až do večera,

voní tráva pokosená.

Všechno kvete,

všechno voní,

na slunci

se včelky honí.

A pak zase hurá,

zpátky do února,

sníh už padá, podívej,

pro sáně si utíkej.