Já krčila se za scénou,
na níž jsi hrál,
já přehlédla jsem červenou
a jela dál.
Když země ve tvém objetí
se zachvěla,
tak strach, že štěstí odletí,
jsem neměla.
Teď nehledám už známý text,
co vlastně s ním,
a nutit suché růže kvést
se nesnažím.
Má duše v trnech ukrývá
svou pravou tvář,
dál láska ve mně přebývá
jak svatozář.
17
komentářů
Dalibor Polanský
23.10.2020 15:01
proč nechat trny škrábat duši
vždyť růže krásnou barvu má
objetí každému z nás sluší
i když štěstí nezůstává
Rostislav Mraček
27.2.2020 21:39
Úžasné!
Danka Rotyková
14.2.2020 18:01
Díky, Zuzko, opět jste mi svým uměním spravila náladu.
Marie Měchurová
13.2.2020 16:57
Já přes slzy nic nevidím a jenom tiše závidím....
Jana Šenbergerová
13.2.2020 13:51
Mně už dávno došla slova, jenom žasnu zas a znova.
Marie Doušová
13.2.2020 10:05
Zuzko, nevím kde berete tolik krásných a citově zabarvených slov . Moc ráda se vždy těším na Vaši novou báseň. ***********
Soňa Prachfeldová
13.2.2020 07:54
Hm hm ach ty jsi úžasná
Jaroslava Handlová
12.2.2020 20:35
Tuto svatozář bych chtěla doplnit nekonečnem hvězdiček. Krásné!
Eva Mužíková
12.2.2020 19:23
Díky Zuzko, moc hezké....
Věra Ježková
12.2.2020 13:35
Zuzko, a tu lásku v trochu jiné podobě rozdáváš. Díky.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne
Aktuální anketa
Jste vášnivými čtenáři? Kolik knih přečtete za rok?