Láska je láska

Tak to zase po půl roce na nás přišlo. Tedy adresně na moji psí holku Mysterii a ta veškeré starosti přenechala s psí láskou a důvěrou své paničce.

Ta první půlka března byla napínavá, dramatické okamžiky nechyběly, chvilku klidu jsem neměla. Mysterii jsem hlídala,dnem i nocí, aby k nám žádný psí vetřelec nevniknul. Po stránce chovatelské jsem byla velmi odpovědná, požádala jsem o krycí list, vybírala jsem ze 4 nápadníků, prostě teoreticky jsem zvládla na 1. Chodily jsme vedle k sousedům, kde mají pejska, pro informaci, kdyže by mohl být příhodný čas.. A když už psí děvče tancovalo kolem souseda, tak honem jsem nastartovala auto a jely jsme k Nymburku. Tam byl fešák, ale Mysty se nelíbil, i když jsme cestu absolvovaly 2x. Pak ještě jednou ke Kralovicím, opět ženich jako lusk a zase nic. Do třetice jsem jí nabídla krasavce z Dubí. Opět bez úspěšné koncovky. A přitom bylo Dubí vyhlášené erotikou, jenže na psy to asi neplatí.

Podívejme se u lidí, tam se nevybírá žádný rodokmen, žádná krevní linie, ale to proto, že nemají průkaz původu s dlouhou řadou předků. To snad platí ještě u šlechtických rodů. Jenže u nás jsou již na vymření oproti cizině. A také si do toho obyčejní lidě nenechají kecat, koho si vybrat k zachování rodu, i když to někdy podle toho vypadá. A pak, s člověkem to hárá skoro celý život, kdežto fenky to mají 2x do roka, v jiný čas nedají psovi šanci. A ten pes zase může kdykoliv. A dělá to s ním divy, vyje, utíká, hryže kotce, jen aby se dostal k milované, která mu voní na dálku.

Nezdá se vám to podobné i u mužského jedince? Když se zblázní, není k zadržení, i kdyby měl doma hodnou ženu a deset dětí. Opustí je a utíká za tou lidskou samičkou, tak je zblblý z těch pudových záležitostí. A pak je tu ještě další lidský případ - bohatý, starý pán, který si může koupit, co chce, tudíž i nějakou tu krásku na ozdobu svého stáří. Ale to jsem poněkud odbočila od psího hárání. Vidíte tam také tu určitou symboliku? Já ano a velikou.

Mám opět doma šťastnou klidnou psí holku, který má jiskru v oku a vrtí vesele ocáskem, když se chystáme na procházku. Nervy nám zase začnou někdy v září. Trochu s nostalgií jsem si pomyslela, jaké krásné jarní boty bych měla, místo toho zbytečného cestovního namlouvání. Ale co, stejně bych si je teď nikde nekoupila.

Fotky: Záběry z přírody - putování za ženichem, flora a fauna z naší zahrady.

Láska je láska

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více