Myšlenka staronová
hlodá jak červotoč,
vrací se zas a znova
a nutí ptát se: Proč?

Proč v noci špatně spíme
a spánku schází sen,
proč jen se rozcházíme,
když se snad milujem?

Myšlenka pokoj nedá,
víří jak kolotoč,
odpověď stále hledá,
už nechci ptát se: Proč!

Ať jiskří dravá řeka
a smutky odplují,
ať klidný spánek čeká
ty, co se milují.

Ať rána jsou jen jasná
a cítím objetí,
ať láska věkem krásná
jak ptáci přiletí.