Byla jsem nějaká
a pak zas trochu jiná,
dešťová oblaka
a udupaná hlína,
jistota skluzavky
a občas velké drama,
málem už na vdavky,
a potom náhle sama.
Růže i bodláky
a život kolem běží,
každý jsme nějaký,
na tom tak nezáleží,
láska nám rozkvete
a my jí sbohem dáme,
dnes stromy staleté
rukama objímáme.
8
komentářů
Martina Růžičková
29.4.2020 21:11
Působivé verše. Krásné staleté stromy na fotce.
Marie Doušová
29.4.2020 09:50
Krásné foto a dojemná báseň.*********
Soňa Prachfeldová
29.4.2020 07:53
Jako vždy krásné.
Dana Puchalská
28.4.2020 18:18
Zuzano, moc krásná poezie. Ikdyž první odstavec je malounko
posmutnělý.
Jana Šenbergerová
28.4.2020 17:09
:-) ♥
Jitka Caklová
28.4.2020 12:41
Růže i bodlák umí popíchat. Přestože každé vnímáme jinak, obojího nám je třeba. Jen láska v našem nitru, pokud vzejde, nikdy neuvadne.
Jan Zelenka
28.4.2020 11:46
Zuzko, vaše verše nikdy nezklamou.
Eva Mužíková
28.4.2020 08:24
Báseň a fotka, obě krásné.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne
Aktuální anketa
Jste vášnivými čtenáři? Kolik knih přečtete za rok?