Jdu podle hlasu
Ilustrační foto :pixabay. com

Mé oči vidí
to, co by vidět chtěly,
mé rty se stydí,
že líbat zapomněly,
barevné květy
vábí jak touhy zbylé,
a tiché věty
jsou trochu pošetilé.

Mé ruce cítí
tvé dlaně rozžhavené,
podstatu bytí
vyrytou do kamene,
vnímám dech času,
bez lásky, která bolí,
jdu podle hlasu,
jenž zbloudit nedovolí.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
16 komentářů
Martina Růžičková
Další krásná a smutná báseň. Díky.
František Matoušek
Nevím co napsat, abych neopakoval co už napsáno bylo. Krásná poezie. Díky.
Oldřich Čepelka
Je to "pivcivě" jemné. Jako když motýl se jen zlehka, tu a tam dotkne květiny.
Jaroslava Handlová
Opět hezky vybroušené verše s velmi zdařilým vnímáním citů.
Alena Tollarová
Zas a znovu žasnu nad Tvou poezií a schopností vyjadřovat city.
Jitka Hašková
Další hezká básnička od Zuzky.
Anna Potůčková
Zuzko krásné verše - ostatně jako pokaždé
Jana Hošková
S kamarádkou si občas píšeme ve verších, ovšem jsou to verše legrační, pro zasmání...takhle krásně to, Zuzko, neumím... :-))
Hana Nováková
Zuzko, až bolí u srdce, nádherné básnění, které je smutné. Cítila to tak mnohá z nás, tak,jako mnohá znás si na některé okamžiky ještě vzpomene. Láska, jako cit, ať naplněná či ne, nás stále provází životem do skonání. Někdy je v životě období, kdy se mi vybavují jen smutné věci, máš to asi i ty. Ale tak to život přináší...
Alena Vávrová
♥♥♥

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?