Po špičkách
se vkrádá nový den,
nesměle
tě prosí o přijetí,
na víčkách
se cítí ohrožen,
mihne se
a zase někam letí.

Náruč tmy
tě vede do spánku,
odvážné
ti sliby našeptává,
dává ti
svou noční pozvánku,
říkáš, ne,
mně hvězd se nedostává.

Život tvůj
teď krouží dokola,
s výsadou
být soudcem tvého vzdoru,
nelituj,
vždyť čas tě nezdolá,
roky jdou
za světlem na obzoru.