Oba dva zámecké parky jsou otevřeny celoročně a vstup je volný. Nepočítejte však s prohlídkou interiérů. Tyto zámky totiž slouží jiným účelům. Zvu Vás k trochu bližšímu seznámení s vaším případným budoucím turistickým cílem.

Čakovický zámecký park
byl budován současně s výstavbou zámku, která probíhala v první polovině 19. století. Původně byla celá severní část parku využívána jako ovocný sad. Dokazují to obrazy z té doby. Velké změny nastaly v letech 1850 - 1870, kdy byl majitelem panství baron Alexandr Schöller. Ten nechal místo severního sadu zbudovat rybník a celý park byl obehnán zdí. Schöllerovu rodu zámek s parkem patřil až do roku 1945.   V roce 2000 - 2002 došlo k celkové revitalizaci parku, kdy byla vykácena více jak stovka nemocných a poničených stromů, zlikvidovány přerostlé křoviny a vysázeno bylo přes 400 nových stromů. Ke stému výročí samostatného Československa byla roku 2018 zasazena v parku památná lípa.

Procházku tímto parkem i s fotografováním jsme zvládli zhruba za hodinku. Byl s námi Bartoloměj, zvaný Bart. To je pes, kterého měla Eva ten den na hlídání. Chvílemi nás popoháněl, ale stačil nám dělat taky zábavný doprovod. Z rybníku se proti němu vynořilo jemu neznámé zvíře, které jsme všichni okolo pozorovali, jak rychle plave ke břehu. Ukázalo se, že to byla nutrie. Ona se provokativně uvelebila na kameni. Ale jakmile se Bart pohnul směrem k ní - byl samozřejmě na vodítku - tak pro jistotu zmizela pod vodou. Plavala zřejmě podél břehu, skrytá za rákosím. Naproti totiž bylo mnoho rybářů, ti ji asi v lásce moc nemají?!

Zámek Čakovice
V zámku byla po válce zřízena škola, později gymnázium a v současné době slouží opravená zámecká budova jako Základní umělecká škola Marie Podvalové - čakovické rodačky a slavné operní pěvkyně. Je zde poskytováno vzdělávání v oborech hudebních, výtvarných a literárně dramatických.
Ještě musím zmínit zrenovovaný Schöllerův sál v zámku, který je využíván ke slavnostním účelům, jako jsou svatby, vítání občánků, ale může se proměnit i v koncertní či divadelní sál a rovněž se tu odehrávají setkání zastupitelstva a široké veřejnosti. Bohužel v době naší návštěvy zde bylo zavřeno.

Z Čakovic jsme se vydali přes Hovorčovice do Měšic. Zhruba šest kilometrů je pohodových, bez převýšení, ale nejde se jen v přírodě, nýbrž i po silnici. Cesta nás zavedla přímo ke vstupu do parku, kde jsem opět načerpala nové vědomosti z informačního panelu.

Měšický zámecký park
je mnohem větší, jeho rozloha čítá přes 15 hektarů. Založen byl již kolem roku 1770 nejprve jako francouzská zahrada před jižním průčelím zámku. Ta přecházela v anglický park, který prý býval kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách. Nyní má podobu areálu s přírodně krajinářským stylem, který je oživen mnoha novými prvky. Prochodili jsme tady opět společně se psem mnoho cestiček, odpočinuli na lavičkách s výhledem na zámek. Popustila jsem uzdu fantazii a představovala si, jak pohádkově se tam žilo v dobách jeho největší slávy. Vzápětí jsem si uvědomila, že nyní bych tam pobývat raději nechtěla - není už to tak idylické, jak se dozvíte v jednom z dalších odstavců.

Měšice a slavný rod Nosticů
Jejich zámek byl vybudován v letech 1767 - 1775 jako hlavní rodové sídlo Nosticů. Jde o velkou rokokovou budovu s klasicistními prvky. Na severní straně k ní byly přistavěny po obou stranách boční trakty. Prostor mezi nimi byl využíván jako čestný dvůr.
V roce 1945 byli Nosticové vyhnáni do Rakouska. Po válce byla v zámku Slovanská kolej, od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Nyní je v majetku obce a slouží jako Centrum integrované onkologické péče. Tudíž zde není otevřeno pro turisty. Ovšem park je volně přístupný.

Ještě by vás možná mohly zajímat dvě události:
1. V letech 1776 - 1785 zde působil jako vychovatel Josef Dobrovský.
2. Roku 1775 na zámku vztyčil dr. Jan Tadeáš Klinkoš první hromosvod v Čechách.
Další informace jsou na webových stránkách: parkmesice.cz/index.asp

Nyní vás zvu na procházku tímto neobyčejným parkem aspoň prostřednictvím několika fotografií.