Kdo nemá rád polévky, tak tento článek asi číst nebude. Já mám polévky ráda, můj muž polévky přímo miluje. Stejně jako moji dnes už dospělí synové. A tak je poctivě vařím celý život.
Když se podívám zpátky, uvědomuji si, že se mé vaření polévek postupně vyvíjelo. Od těch nejjednodušších, co jsem se naučila od maminky, přes experimenty s nejrůznějšími surovinami až k těm, které vařím dneska. Pár jsem jich pro vás vybrala jako inspiraci v této podzimní době. Všechny jsou z mé internetové kuchařky www.ceskahospodynka.cz.
Polévka z červené čočky s rajčaty
Červenou čočku používám na polévky ráda. Jako hlavní surovinu, nebo jen na zahuštění polévky. Dobrá je i do salátů. Je rychle uvařená a navíc prý nezpůsobuje nadýmání.

Suroviny:
1 hrnek červené čočky (čtvrtlitrový)
1 l vývaru
1 konzerva sekaných rajčat
2 lžíce oleje nebo sádla
1 cibule
4 stroužky česneku
kousek čerstvého zázvoru
1 lžička drceného kmínu
1 citron
sůl
mletý pepř
Postup:
Na rozpáleném tuku si osmažíme drobně nakrájenou cibuli a česnek. Poté přidáme zázvor a kmín, nakrájená rajčata, propláchnutou červenou čočku a trochu šťávy z citronu. Přilijeme vývar, osolíme a opepříme a vaříme až do změknutí čočky. Trvá to zhruba 20 minut. V tomto okamžiku můžeme polévku lehce rozmixovat, ale nemusíme.
Na závěr ji můžeme dochutit – třeba i lžičkou cukru, pokud se vám bude polévka zdát příliš kyselá. Můžeme přidat i nějakou zelenou nať na ozdobení. Tato polévka může mít i "masovou" variantu. Pokud dělám kuřecí vývar, přidám do polévky kuřecí maso z vývaru.
Sváteční hrachová polévka
Klasickou hrachovou polévku nevařívám často, ale když už přijde na řadu, tak si na ní nechám záležet, aby byla opravdu dobrá.

Suroviny:
250 g hrachu
2 cibule
2 lžíce oleje
1 mrkev
kousek celeru
kousek petržele
3 stroužky česneku
100 ml smetany
sůl
mletý pepř
majoránka
100 g šunky
100 g žemle (chleba)
Na jíšku:
30 g másla
30 g hladké mouky
Postup:
Hrách propláchneme a necháme přes noc namočený ve vodě. Nebo použijeme předvařený hrách, který již namáčet nemusíme. Vodu s hrachem přivedeme k varu a uvaříme do měkka. Všechnu zeleninu si očistíme, drobně nakrájíme nebo nastrouháme na okurkovém struhadle. Na oleji orestujeme cibuli, přidáme nakrájenou zeleninu a společně chvíli dusíme. Je-li třeba, přidáme k zelenině trochu vody. Tuto zeleninovou směs potom společně s hrachem uvařeným doměkka rozmixujeme.
Z másla a mouky si připravíme světlou jíšku, zahustíme s ní polévku a povaříme. Nakonec ji dochutíme prolisovaným česnekem, solí, čerstvě mletým pepřem a jemně rozemnutou majoránkou.
Na talíři polévku zjemníme smetanou .Šunku nakrájenou na proužky orestujeme, kostičky žemle osmažíme. Přidáme k polévce.
Cizrnová polévka s rajčaty
Nejsem žádný zapřísáhlý milovník luštěnin, jak by se vám mohlo zdát podle výběru polévek. Ale konzervu sterilované cizrny stejně jako konzervu sekaných rajčat mám vždycky ve spíži v rezervě. Když přijde na věc, dá se z toho něco vykouzlit. Cizrnu samozřejmě můžete koupit i sušenou a nechat ji před přípravou několik hodin namočenou ve vodě.

Suroviny:
400 g cizrny
400 g krájených rajčat v konzervě
1 pórek
1 malá cuketa
2 hrsti na kostičky nakrájeného staršího chleba
1 l vývaru
2 lžíce olivového oleje
2 stroužky česneku
2 bobkové listy
mletý pepř
sůl
(parmazán)
Postup:
Cizrnu vaříme ve vodě, dokud není přiměřeně měkká. Zatím si připravíme zeleninu do polévky. Mladou cuketu opláchneme, neloupeme, nakrájíme na kostičky, pórek nakrájíme na kolečka. V hrnci si rozpálíme olej a osmahneme na něm cuketu a pórek, přidáme rajčata včetně nálevu, utřený česnek, bobkový list a zalijeme částí vody z vaření cizrny a vývarem. Společně povaříme ještě asi 10 minut. Z polévky odstraníme bobkový list.
V tomto okamžiku můžeme (ale nemusíme) na chvíli do polévky ponořit mixér, část zeleniny se rozmixuje a polévku mírně zahustí. Potom polévku osolíme a opepříme. Na talíři přidáme do polévky osmažené kostičky chleba, polévku můžeme posypat i jemně nastrouhaným parmazánem. Když byli moji synové malí, říkali o této polévce, že je oříšková. Dobře uvařená cizrna trochu svou chutí oříšky připomíná.
Zelňačka s klobásou
Zelňačka je tak trochu česká klasika a existuje v mnoha podobách. I já mám na své kuchařce asi pět variant polévky s kysaným zelím. V poslední době však vařím tuto tzv. červenou zelňačku – má načervanalou barvu podle cibulové jíšky s paprikou.

Suroviny:
500 g kysaného zelí
300 g brambor
2 nožičky klobásy
1 větší cibule
4 stroužky česneku
2 bobkové listy
6 kuliček nového koření
špetka drceného kmínu
kostka masoxu
2 lžíce hladké mouky
2 lžíce oleje
1 lžíce mleté červené papriky
2 chilli papričky
2 lžíce zakysané smetany
sůl
Postup:
Kysané zelí pokrájíme a vaříme asi v 1,5 l vody s bobkovým listem, novým kořením, kostkou masoxu a solí. Nesolíme příliš, zelí bývá slané. Zvlášť si uvaříme v osolené vodě s kmínem oloupané a na kostky nakrájené brambory. Po uvaření je odcedíme a dáme stranou, protože do polévky je budeme přidávat až skoro nakonec.
Zatímco se kysané zelí s kořením vaří, připravíme si cibulovou jíšku. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kostičky. Rozpálíme si olej a cibuli na něm smažíme, jakmile začne dostávat barvu, přidáme hladkou mouku, také trochu osmažíme a pak přidáme červenou papriku. Vše promícháme a už jen chvilinku společně smažíme, aby paprika nezhořkla. Do hotové jíšky nadrolíme v dlaních majoránku a přidáme nasekané chilli papričky. Zalijeme ji vodou, rozmícháme a vlijeme do vody se zelím. Přidáme rozetřený česnek, klobásu nakrájenou na kostičky a ještě asi 20 minut vaříme na mírném ohni. Pět minut před koncem přidáme uvařené brambory, aby se prohřály. Po odstavení ze zdroje tepla vmícháme zakysanou smetanu a podáváme.
Kapustičkový krém se žampiony
Kapusta bývá jako zelenina dost opomíjená, ale kapustičky používám při vaření polévek ráda. Tak jsem jako poslední polévku vybrala právě méně obvyklý kapustičkový krém.

Suroviny:
15 kapustiček
5 žampionů
3 brambory
1 cibule
sůl
mletý pepř
majoránka
strouhaný tvrdý sýr
1 lžíce sádla
1 masox
Postup:
Z kapustiček odstraníme vrchní špatné listy, opláchneme je a překrojíme na poloviny. Cibuli oloupeme a pokrájíme na kostičky, brambory také oloupeme a pokrájíme. V hrnci rozpálíme asi lžíci sádla a orestujeme na něm pokrájenou cibuli. Přidáme kapustičky a brambory a vše zalijeme asi litrem horké vody. Osolíme, opepříme a přidáme majoránku. Vaříme asi 15 minut.
Potom část kapustiček vyjmeme a dáme stranou. Polévku ponorným mixérem rozmixujeme do hladka. Přidáme na plátky pokrájené žampiony a ještě asi 5 minut povaříme. Nakonec vložíme zpět kapustičky, které jsem vyjmuli před mixováním. Každý talíř polévky posypeme asi lžící nastrouhaného tvrdého sýra. Místo sýra můžeme do poléky přidat nudličky opečené anglické slaniny.
Pár vychytávek, které se mohou při časté přípravě polévek hodit:
- Když vařím luštěninovou polévku, přidávám do ní vždycky větvičku saturejky. Saturejka podporuje trávení a zvyšuje stravitelnost luštěnin. Pěstuji si ji v květináči za oknem již několikátý rok.
- Při přípravě polévek často také často používám vývar. Ten si vyrábím zvlášť ve větším množství, a pak ho zamrazím. Při vaření polévky ho jen vytahuji z mrazáku.
- Často také experimentuji, většinou kvůli surovinám, které mám či nemám k dispozici. Už jste třeba použili při vaření polévky ředkvičku? Nebojte se toho, výsledky bývají zajímavé.
- Mým nerozlučným pomocníkem při přípravě polévek je tyčový mixér. Částečné rozmixování surovin v polévce ji zahustí, takže nemusíte používat jíšku. Úplným rozmixováním zase vytvoříte krém, který můžete jen ozdobit kouskem zelené natě, lžící smetany apod.
- Snažím se vždy používat kvalitní a čerstvé suroviny. Ideálně ty, které jsou v sezóně k dispozici.
Uvedené recepty jsou většinou až na 8 porcí polévky. Všechny polévky jsou relativně vydatné, lze je použít i jako samostatné jídlo. Bývají dobré, ba někdy i lepší až druhý den, kdy se v nich všechny chutě pěkně spojí a rozleží. Pokud si některou z polévek uvaříte, přeji vám dobrou chuť.
Pošlete odkaz na tento článek
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy, a to v roce 1959.
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve Frýdku-Místku. Plně jsem pochopila rčení: Starý strom nepřesazuj. Jenže Osud nám…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito. Tuto noc Ruda opět skoro nespal, Jan podle jeho naprosté ztrhanosti…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on nedostal víc než většina lidí, jenom takový normální poklad. Štěstí, lásku,…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit, že nic neumí, a že jsou v háji. Matka chodila po špičkách a nosila kafe a…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu. Začalo to letem v balóně, následovalo pilotování sportovního letadla (4x),…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější chapi se v čekárně u zubaře stávají vyděšenými osobami a přemýšlejí, jestli by si…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne