Současná složitá situace nedokáže ovlivnit veškeré dění okolo nás. Třeba s úplnou lhostejností a pravidelností skončilo léto a přišel podzim. Na zahrádce, na které jsem se od časného jara radostně a dobrovolně lopotil, pomalu končím se sklizní plodů a úrody.

Uvědomil jsem si, že tím však ochuzuji o rozmanitou stravu slimáky, mravence, housenky, myšky, hryzce a různá jiná zvířátka, která se během léta z mých výpěstků radovala, mnohdy dříve a více než já. Mnozí živočichové si mé zahradničení, a zřejmě i mě, natolik oblíbili, že se na zimu začali stěhovat do našeho domu nebo alespoň do garáže. Poté, co nějaký zoufalec zaháněl svůj hlad ohlodáváním elektrokabelů v autě, začal jsem si třídit své myšlenky o spolužití a symbióze člověka s živočichy v nastávajícím nevlídném období.

Ozval se ve mně také skrytý citový hlásek ochránce přírody. Tak jsem se rozhodl servírovat jim i nadále nejrůznější laskominy. Třeba na prkýnku s pružinou.