Básně o sněhu mám moc ráda, třeba takovou "...po sněhu půjdu čistém bílém, hru v srdci zvonkovou..." Opravdu evokuje čistotu, i radost. (Pokud zrovna někdo neřídí auto ve sněhové kalamitě, že jo). To se mne netýká, neřídím, ale vzpomínky na sníh (hodně sněhu), třeba i na moje běžky samochodky rozjeté po Hrabětické pláni a k nezastavení a nebo že si, pokud ho je dost, uplácám každý rok sněhovou bábu...jsou zkrátka prima. Díky za milé veršíky, Jitko♥

Jitko, vždy mne potěšíš. opět moc povedené.

Děkuji všem za milé komentáře.

Proč sníh nepadá/ když dřív ho bylo dost/ Ta zimní nálada/ byla dřív pro radost/ a dnes jen břečka...

Moc krásné.... Děkuji.

Jako vždy, Jitko, moc rád navštívím tvé texty.

Bílého sněhu si moc v poslední době neužijeme,ale z dětství ho mám stále na paměti. Stavěly jsme jako děti bungry,sněhuláky a na každém kopci sáňkovaly a lyžovaly houfy dětí. Sněhu bylo hodně a naše radost z něho veliká. Kéž by na Vánoce bylo sněhu dost. Dík za hezký verš....

Bílý sníh vyvolává vzpomínky na bezstarostné dětství, kdy jsme se vraceli domů k mamince a k teplému čaji a vánočnímu cukroví. Díky . Jitko vše nejlepší k Tvému dnešnímu svátku :-)

Díky, krása.

Jsou to zodpovězené i nezodpovězené otázky, ale ten křehký sníh je v Tvých verších slyšet, díky.

Zvláštní, starobyle zvukomalebná odpověď na dětskou otázku. Možná ji v dětství položil každý z nás.