Za mlada jsme chodívali 26. prosince na Štěpánskou zábavu, teď už jen na procházku.
Letos nebylo počasí nijak lákavé, po obloze se honily šedivé mraky, a my jsme usoudili, že také nutně potřebujeme pohyb. Na rozdíl od mraků jsme se nehonili, ale s foťákem jsme mírným krokem vyrazili na svůj oblíbený okruh. Hned zkraje jsme míjeli Dům s pečovatelskou službou. Dříve to byla přízemní mateřská školka. Dětí ubylo, pokročilých přibývá, tak tu město moudře zřídilo pěkné bydlení pro seniory.
Méně pěkně ovšem vypadají nemožně ořezané větve ještě nedávno krásně košatých lip.
Pochvalu určitě město zaslouží za péči o odpadkové koše pro pejskaře. Díky nim nemusíme mít obavy, že bychom šlápli, do čeho nikdo šlápnout nechce. Většina pejskařů pečlivě po svých miláčcích uklízí.
Ráda fotím, co mě zaujme, i když můj protějšek nad tím občas kroutí hlavou. Naštěstí mi foťák půjčí, i když mou činnost občas pokládá za ztrátu času. A tak si vyfotím zajímavou kresbu na chodníku, nebo skoro prázdné hřiště v parčíku u našeho sídliště. A za parkem stopy na křižovatce.
Netrvá to dlouho a dojdeme k dětské léčebně Edel, kde se zotavují děti s různými respiračními problémy. Teď je v ní ovšem prázdno a pusto, když jsou všichni o Vánocích raději doma. Jen na terase slabounce blikají světýlka na vánočním stromku. Kolem je rozkopáno, dělají se nějaké úpravy. Dokonce i na potoce, který teče kolem. Jsem zvědavá, co tam bude, ale zatím se mi to vůbec nelíbí. Na podivnou stavbu dohlíží zleva Eda a zprava svatá Barbora. Eda je ušatý skřítek, který usměrňuje dopravní ruch na okružní cestičce, a Barboru vytvořil ze dřeva některý ze sochařů na jednom z řezbářských plenérů, které se v parku občas konají.
Tentokrát se parkem neprojdeme, ale obejdeme budovu nejkratší cestou. Mineme při tom uměle vytvořený kopeček, na kterém stojí zvonička jako připomínka jiného plenéru. Děti rády vyzvánějí, a rády tu jezdí v zimě na bobech. Vyfotím bochánky keřů a stavební stroje na parkovišti. Kolem potoka jdeme dál a kocháme se pohledem na Biskupskou kupu s rozhlednou. Ten obrázek se mi nikdy neokouká. Dnes je bohužel zcela nefotogenické počasí, mraky zahalují většinu nebe a je docela nevlídno.
Ještě si vyfotím naši zasmušilou ulici, ale než zajdeme do domu, vyjde slunce. Škoda, tentokrát jsme se s ním minuli.
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy, a to v roce 1959.
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve Frýdku-Místku. Plně jsem pochopila rčení: Starý strom nepřesazuj. Jenže Osud nám…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito. Tuto noc Ruda opět skoro nespal, Jan podle jeho naprosté ztrhanosti…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on nedostal víc než většina lidí, jenom takový normální poklad. Štěstí, lásku,…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit, že nic neumí, a že jsou v háji. Matka chodila po špičkách a nosila kafe a…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
FOTBALOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 24. týden
Rozkvetly louky, zahrady i truhlíky na balkonech. Ano, tématem kvízu tohoto týdne budě "květena".
- Foto dne