Neodmítejme vakcínu. Covid bez očkování neporazíme

Bez plošného očkování proti viru SARS-Cov-2 se svět k normálnímu životu vrátí jen stěží. Hned několik farmaceutických gigantů ohlásilo po pouhých měsících vývoje poslední fázi testů svých vakcín a zároveň rozjezd velkovýroby. Podle odborníků není důvod pochybovat o jejich účinnosti a bezpečnosti.

Běžná doba na vývoj vakcíny je 5 až 10 let. Očkovací látky proti novému koronaviru vznikají za dobu výrazně kratší, těsně před uvedením na trh jsou koncem roku 2020 očkovací látky společností Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Johnson & Johnson či Novavax. Je to výborná zpráva, která ale může vyvolávat i jistou nedůvěru. Jak se mohlo podařit tak zásadně urychlit výzkum, vývoj a testování? A bude taková vakcína dostatečně účinná a hlavně bezpečná?

„Zrychlení vývoje vakcín na covid-19 je možné díky tomu, že výzkumníci vycházejí ze zkušeností s vakcínami na SARS, MERS, Ebolu a další onemocnění. Urychlení usnadňuje i průběh pandemie, který umožňuje zařazení dostatečného množství účastníků do hodnocení. Využívaným nástrojem je např. i tzv. rolling review umožňující předkládat výsledky klinického hodnocení Evropské lékové agentuře průběžně, nikoliv souhrnně po jeho ukončení,“ vysvětluje zrychlené postupy při vývoji vakcíny Jarmila Dolečková, ředitelka Health Care Affairs společnosti AstraZeneca Czech Republic.

Registrační úřady podle ní vnímají brzké schválení vakcíny jako celospolečenskou prioritu, proto budou výsledky testů posuzovat přednostně. To však neznamená, že by výrobcům ve schvalovacím procesu cokoli odpustily.

„Rozhodnutí o registraci vakcín na covid-19 bude podloženo všemi potřebnými údaji, jako u kterýchkoliv jiných nových očkovacích látek, aby byla zajištěna bezpečnost, kvalita a účinnost,“ ujišťuje Dolečková. Výroba vakcíny však začala ještě před finálním schválením, jinak by společnost nebyla schopná zajistit včas její dostatečné množství.

Poslední neznámá: jak dlouho vydrží imunita

O bezpečnosti i účinnosti vakcín ujišťuje i respektovaný imunolog Václav Hořejší. „Bezpečnost vakcín se ověřuje už během prvních dvou fází klinického testování. Těmi prošlo už několik desítek vyvíjených vakcín a bez výjimky všechny byly bezpečné, nevyvolávaly žádné vážnější nepříznivé reakce. Účinnost vakcín se ověřuje v poslední, třetí fázi klinických testů. Jak jsme se nejnověji dozvěděli, první vakcína (společnosti Pfizer/BioNTech – pozn. red.), u které již bylo možno vyhodnotit výsledky třetí fáze klinického testování, provedené na přibližně 40 tisících dobrovolníků, má až neočekávaně vysokou účinnost přes 90 %. Je velmi pravděpodobné, že podobně účinné budou i ostatní vyvíjené vakcíny, to se dozvíme během několika týdnů. Jediné, co doposud nevíme, je, jak dlouho vydrží imunita získaná vakcinací. Věřím, že to bude nejméně jeden rok, spíše několik let,“ říká profesor Hořejší.

Evropská unie uzavírá postupně dohody s farmaceutickými firmami o nákupu vakcín, a to ve stamilionech dávek. Taková ujednání už EU uzavřela s firmami a konsorcii AstraZeneca, Sanofi a Johnson & Johnson, Pfizer/BioNTech. Nadále EU vede rozhovory s Modernou, CureVac a Navavaxem. Česko se k inciativě připojilo a s žádným výrobcem samo nevyjednává.

Ministerstvo zdravotnictví už v září zveřejnilo Národní strategii očkování proti nemoci covid-19, která popisuje místa vakcinace a stanoví tři etapy podle skupin obyvatel, kterým bude očkování poskytnuto. Každý očkovaný by u dosud známých vakcín měl dostat dvě dávky s odstupem několika týdnů.

Ukazuje se však, že strategie bude muset doznat změn. Počítá totiž například s tím, že očkovat se bude v ordinacích praktických lékařů, nemocnicích či soukromých očkovacích střediscích. Jenže například vakcínu od Pfizer/BioNTech je nutné skladovat při minus 80 stupních, což vyžaduje vytvoření specializovaných očkovacích center, kde bude možné neustále doplňovat suchý led nebo je vybavit velmi drahými mrazáky schopnými udržet tak nízkou teplotu.

„Je před námi mnoho logistických otazníků. Vím z praxe, jaký problém je naočkovat za den jen třicet lidí. Je nutné, aby vláda s nějakým vakcinačním plánem přišla a začala o tom všechny informovat,“ uvedl v listopadu vakcinolog Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.

Přesvědčí nás pandemie?

Pokud vše dobře dopadne, bude možné vakcinaci spustit relativně brzy. Je tady však ještě jedna podstatná otázka. Jak Čechy přesvědčit, že se mají nechat naočkovat. Tuzemská populace není obecně očkování příliš nakloněna ve srovnání s jinými státy Evropy, o tom svědčí například nízký zájem o každoroční očkování proti chřipce.

A průzkumy platformy National Pandemic Alarm, která mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii, ukazují, že proti novému koronaviru je ochotna se nechat očkovat jen o něco více než třetina Čechů. Nezbývá než doufat, že reálné zkušenosti z pandemie jejich postoje pootočí k větší ochotě chránit sebe i všechny ostatní očkováním, a to nejen proti covidu-19, ale i k ostatních infekčním nemocem.

„Vojenská zdravotní pojišťovna podporuje vyšší proočkovanost svých pojištěnců tím, že v preventivních programech každoročně poskytuje příspěvek na očkování, která nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, například proti sezónní chřipce, klíšťové encefalitidě, invazivním meningokokovým infekcím, pneumokokovým infekcím, lidskému papilomaviru a dalším,“ připomíná revizní farmaceutka VoZP Blanka Jankásková.

Neodmítejme vakcínu. Covid bez očkování neporazíme

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více