Když Christian Morgenstern napsal své Měsíce,

nebroudil klíže mu vanduly přesíce,

nebročil, neztukl, nesplchnil všela,

jenom si praménky vlasů dal s čela.

A potom kloptyval, vosně a břusky,

dasmonil vířezi posvido cusky.

Zbohátil vyšleně do sklony křešit?

Nenene! Usmál se a zavřel sešit.