Přišla jsem k tobě k ránu,
ukrytá v obrázku,
s křehkostí porcelánu,
s myšlenkou na lásku,
já blíž se posadila
a vnímala tvou tvář,
už nejsem tvoje milá,
co nosí svatozář.

Náš čas má sílu vánku,
náš příběh mnoho slok,
šeptám ti do červánků,
schází mi dialog,
jsem pravda denně nová,
jak nedozrálý plod,
a hledám tvoje slova
v bludišti cizích not.