Nedávnou slunnou neděli jsme využil k bicyklové cestě na sever od bydliště. Zkuste trochu hledat, kam jsem se to na kole vydal. Je to pidivesnička u hranic Uhelná s 33 obyvateli (toho jména jsou v ČR dvě). Bez školy, obchodu, hospody. Mě zaujala jejich kaple. Vznikla roku 1861 a měla to být úschovna hasičské stříkačky. Pak se to místním nějak vymklo, kdosi tam zabudoval oltář, tak k tomu dali zvoničku atd., až roku 1867 vznikla kaple Panny Marie Pomocné.
Kaple pochopitelně přečkala nacisty a málem zahynula za komunistů. Ale přežila, takže ji v 90. letech vedení města Hrádek prodalo podnikateli (??), který ji nechal chátrat, jak se to přihodilo stovkám podobných objektů v celé ČR. Která politická strana tehdy odprodej prosadila, to tu nebudu psát, protože to je vlastně už docela promlčený. Před pár lety kapličku odkoupilo město zpátky a nechalo ji zrekonstruovat. Za pomoci EU, jinak by se to nestalo. K čemu slouží dnes, to nevím, ale hezká je, že?
Z Uhelné jedu k polským hranicím. Já vím, že polská hranice i Uhelná a Hrádek jsou taky ve Slezsku, ale tam jsem nebyl. Hledejte. Přijel jsem do Oldřichova na Hranicích, to je oficiální název obce. Tam mě zaujala kruhová křižovatka, v jejímž středu je pohraniční patník. Takže když jedete křižovatkou, dostanete se na několik vteřin do Polska. Hned jsem si to na kole vyzkoušel, ale popravdě jsem nestačil ani vytáhnout občanku.
Tak jsem jel dál, do nedalekého Hrádku. Náměstí vylidněné, vidíte to i na fotce. Kam jen to obyvatelstvo zdrhlo? Brzy jsem proto pokračoval dál, ale hned za rohem prodávali výbornou vanilkovou zmrzlinu. Osvěžen jsem pokračoval a v obci Bílý Kostel jsem vám vyfotil… bílý kostel. Minul jsem místní muzeum másla (bylo na ně nějak velké teplo) a pokračoval po krásné cyklostezce, dovezené snad z Rakouska, avšak měřící bohužel jen 1,5 kilometru, takže jsem ji v tom fofru ani nestačil vyfotit.
Dorazil jsem do Chrastavy, tam na náměstí v bistru další zmrzlina. Výborná, snad je to vidět na snímku. Co je zajímavé, tento podnik neprovozuje podnikatel, ale Jednota bratrská. To je ta, kde působil Komenský. Jednota má 29 sborů hlavně v severních a východních Čechách a na Moravě. Jak to v církvích bývá, pomáhají tu lidem, kteří pomoc potřebují. Dětem, matkám malých dětí, seniorům. Část nákladů kryje sbor právě příjmem z prodeje občerstvení.
Pokračoval jsem do Liberce, ale třetí zmrzlinu jsem nestihl, protože už byl večer. Tak jsem to vzal přes kopec domů a začal psát tenhle článek. Kam jste letos vyrazili vy?
Pošlete odkaz na tento článek
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký příběh z naší historie či z mého života. Ano, ogni medaglia ha il suo…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá. Dcera Milušky se provdala do ciziny. V té daleké cizině mají fakt všechno.…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost kombinaci vlaku s kolem a motorce. Auto nemám, ani jsem nikdy neměl, takže…
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března výletem na Moravu u příležitosti maminčiných narozenin. Letos už…
Blížilo se léto a my vymýšleli, kam to letos bude. Poznávačka? Hory? Leháro u moře? „Hele, co kdybychom zkusili ten Egypt? Prý je tam…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí…
Do nedělního večera bych si myslela, že něco takového je prostě nemožné. Ale ukázalo se, že není. Stačilo koupit si u Čedoku zájezd do…
Nikdy jsem tam nebyla, ale viděla jsem ho! Od té doby mám tenhle ostrov ráda. Zvláštní zemi plnou ledu, která se přesto občas zazelená...
Měsíc duben, měsíc, kdy se duby odívají listím, měsíc, který je proslulý aprilovým počasím, kdy nás ještě překvapí sníh i mráz, měsíc, kdy…
Je mnoho tváří jara, ale letošní jaro je pro mne jedno z nejhezčích. Podotýkám, že možná ne jen pro mne. Jsem (starší) žena, které letošní…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit, ale nechápu, proč se senioři mají lišit od ostatní populace. Víte, ještě když…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne