Z deníku hlídací babičky - jahodové knedlíky

Děti ráno vstávají krátce po šesté. Mně to nevadí, jsem založením skřivánek. Ale dědeček je z toho značně nevrlý. Ve svém zasloužilém důchodovém věku je zvyklý vyspávat do deváté.

Zkouším děti zabavit televizí. Kubík mně “vysvětluje”, jak pustit Mr. Beana na televizní obrazovce přes Google play. Nechápavě na mě kulí ty své velké modré oči a opakuje: “Babi, to přece zvládneš!” Babi to zvládla. Nic jiného jí nezbylo. Kromě Mr. Beana se stala oblíbencem mých vnoučat také Máša a medvěd či Pat a Mat.

Je sedm hodin ráno. Děti už nebaví ani Mr. Bean. Dostávám spásný nápad. Vyrazím s nimi na trh. Na tržišti jsou od časného rána, venku je svěží vzduch, krásně se projdeme. Děti trochu zíraly, ruch na tržišti a spousty nakupujících lidí je překvapily. Na tak velkém venkovnim trhu asi ještě nikdy nebyly. Nakoupili jsme jahody, třešně a meruňky. Za ceny nekřesťanské, ale nižší než v supermarketech.

Děti se mi už několikrát zmínily o tom, že mají sbírat nějaké listy. Listy? Teď v červenci? Vždycky ta zmínka byla v souvislosti s Déčkem, tedy s televizní stanicí pro děti. Nechápala jsem, co po mně chtějí. Tak jsem to zkusila vygooglit v jedné vzácné chvilce klidu. Zjistila jsem, že na Déčku běží letní soutěž pro děti s názvem Zastav nečas. Je zaměřená na ochranu přírody. Na různých místech naší republiky mohou získat tzv. pracovní listy s různými úkoly a informacemi. A tři taková místa jsou u i nás v Hradci Králové. Je mi jasné, že je musíme navštívit a pracovní listy a soutěžní hesla získat. Vyrážíme tedy společně do Přírodovědného centra nedaleko našeho bydliště. Tam mají otevřeno od devíti. Hurá, pracovní listy jsme získali a zároveň jsme si prohlédli pár zvířátek v zoo koutku. Adélka se nemohla odtrhnout od bílých myšek, které si hladila. Asi se jí stýská po dvou kočičkách, které má doma. Kubík si je však pohladit odmítal, ostražitě a nedůvěřivě si prohlížel hady, obojživelníky, papoušky a malé opičky. Já jsem doteď netušila, že něco takového nedaleko od mého bydlistě existuje.

Před obědem mi děti pomáhají vyrobit jahodové knedlíky. Docela jim to jde, i když mouka je i na zemi. Jsou z domu zvyklé pomáhat jak při vaření, tak při domácích pracech. Kubík napočital 36 knedlíků. Sám jich snědl pět. Když jsem ho ujistila, že zbydou i na večeři, byl spokojený. U nás se jahody balí do tvarohového těsta, knedlíky se na talíři polévají zakysanou smetanou a máslem a posypou cukrem. Obě děti po obědě jednohlasně potvrdily, že to byla velikánská dobrota.

Poučení - to, co my dospělí bereme jako práci, může být pro dítě zábava.

Z deníku hlídací babičky - jahodové knedlíky

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více