Pasta Oner: Jsem staromilec, chtěl bych znát to, co bylo před více jak sto lety

Pasta Oner, vlastním jménem Zdenek Řanda, je 41 letý, pracovitý, zajímavý, moderní a skromný výtvarník. Výstavu jeho obrazů v galerii Ludvíka Kuby v Poděbradech navštívili lidé všech věkových kategorií.

Mladí lidé přijížděli v hloučcích ze všech koutů naší republiky, z Ostravy, Plzně, Znojma, Sokolova a z Prahy ti, kteří nestihli jeho výstavu v Sovových Mlýnech. Mezi mládeží je Pasta známý. "Přišli jsme se podívat na Pastu," hlásili a nadšeně kvitovali jeho díla. Seniory přivedla do výstavní síně zvědavost. "Prý to je sprejer," ptali se nedůvěřivě. Postávali před obrazy delší dobu, diskutovali každý detail a vyptávali se, zda dobře odhadli myšlenky a názory autora. Ptali se: "V obrazech se objevuje mystika, je autor věřící?" "Není to můj šálek kávy, ale obdivuji tu šíři rozhledu a smekám před výbornou technikou," prohlásil starší pán, též výtvarník. U obrazů pana Pasty jsem zažila spoustu hezkých rozhovorů o životě, jeho dílo prostě inspiruje k zamyšlení.

Pan Pasta má stále málo času, přesto odpověděl na několik otázek pro mne a pro nejčtenější seniorský web i60.

Jaké bylo vaše dětství, byl jste zlobivé dítě?
Pro maminku jsem byl hodný kluk, ale vzdělávací systém to viděl jinak. Míval jsem dvojku z chování.

V kolika letech jste začal sprejovat, také na vlaky, na fasády? Byl jste samotář nebo v partě? A v kolika letech malovat na plátna?
Sprejoval jsem asi od třinácti let, i jsem v té době maloval, ale na plátno asi v patnácti letech. První obrazy byly na překližce, hobře... Byl jsem v partě, sprejeři tak pracují, jsou party s různým zaměřením.

Ve vašich dílech se objevuje mystika, jste věřící?
Ano, jsem. Nechci hodnotit křesťanskou víru, nemám nic proti žádné víře, ale věnuju se studiu buddhismu. Nacházím v něm klid a rovnováhu.

Kde berete inspiraci pro svá díla?
Z prostého života a také rád navštěvuju chrámy, malé venkovské kostely i hřbitovy. Tam najdu ticho a klid k přemýšlení.

Malování je vaše hobby, co ještě?
Malování je moje práce a obživa. Rád ale vařím. Nejraději mám vepřové maso v mrkvi a mám radost, když se mi podaří uvařit výborný kaldoun. Používám staré recepty na tradiční česká jídla.

O vás je známo, že jste pracovitý člověk, jak odpočíváte?
Neumím odpočívat, stále hledám způsob odpočinku, pokouším se, najít ho v meditaci.

Zajímají vás názory seniorů?
Zajímají mě velmi. Mám to štěstí, že mám ještě prarodiče. Velmi je ctím a stále se vyptávám na jejich život v mládí, na dobu, jaká byla, a stále porovnávám s dneškem. Jsem staromilec, chtěl bych znát to, co bylo před více jak sto lety, ten posun k dnešku, prostě celou lidskou historii. I to je pro mne inspirace.

Spolupracoval jste s režisérem Vorlem na filmu Vejška. Napsal jste scénář. To by vás bavilo?
Byla to zdlouhavá a těžká práce, úplně mě pohltila. Neměl jsem na nic jiného čas, nosil jsem ten děj pořád v hlavě, přemýšlel nad ním ve dne v noci. Těžké, ale obohatilo mě to o jinou zkušenost. Zůstal jsem u výtvarné činnosti.

Co byste chtěl ještě dokázat?
Nemám dlouhodobé cíle, uvažuji jen v krátké budoucnosti, hledám a chci najít klid a mír v duši pro dobrou výtvarnou práci.

Přál byste si, aby váš obraz visel v některé známé světové galerii?
(Srdečný smích). Který výtvarník by si to nepřál? Ale jsem při zemi, víte, kolik je takových Pastů třeba v New Yorku? Tisíce! Na to nemyslím, budu spokojený tady doma.

Ne ne, Pasta je jenom jeden! A je skvělý! Děkuji vám za odpovědi.

Pasta Oner: Jsem staromilec, chtěl bych znát to, co bylo před více jak sto lety

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více