Češi jsou třetí největší konzumenti alkoholu na světě. Jaké důsledky to má na naše zdraví?

Podzim je u nás tradičně obdobím vinobraní, které se točí kolem jednoho z nejoblíbenějších alkoholických nápojů. Víno či pivo se u nás považují za součást národní tradice, jejich nadměrná konzumace nás ale posouvá na přední příčky nehezké celosvětové statistiky.

Česká republika aktuálně drží 3. místo ve spotřebě alkoholu. Užívání alkoholických nápojů je přitom spojeno s řadou škodlivých zdravotních a sociálních důsledků, včetně zvýšeného rizika vzniku několika druhů rakoviny nebo jedné z „nejproslulejších“ nemocí souvisejících s nadměrným pitím – cirhózou jater.

Podle poslední zprávy OECD z roku 2019 spotřebuje v České republice každá osoba starší 15 let až 11,9 litrů čistého lihu za rok. Hůře už jsou na tom pouze v Rakousku (12,2 l) a Lotyšsku (12,9 l). Přitom země, které se mohou rovněž pyšnit pivní či vinařskou tradicí, jsou na tom lépe než my – např. Německo (10,6 l), Belgie (9,2 l) či Itálie (7,7 l). Podle Světové zdravotnické organizace má ale konzumace alkoholu každoročně na svědomí úmrtí až 3 milionů lidí a podílí se na zhoršení zdraví dalších milionů. Celkově se odhaduje, že více než 5 % všech nemocí vzniká v důsledku nadměrného pití.

Rizika související s nadměrným pitím

„Zdravotní riziko nesouvisí s druhem alkoholického nápoje, ale především s množstvím „čistého“ alkoholu v nápoji. Za „bezpečné“ se považuje množství do 24 g čistého alkoholu za den, což jsou např. 2 malá piva, 2 dcl vína či 2 malé skleničky destilátu denně,“ vysvětluje MUDr. Emilie Niedobová, primářka interního oddělení nemocnice v Kolíně. Tolerance je u žen nižší než u mužů, mnohem větší riziko přináší též pravidelné denní pití než pití občasné.

Orgánem, jenž je nejčastěji spojován s negativním vlivem dlouhodobého užívání alkoholu, jsou játra, v nichž se metabolizuje více jak 90 % alkoholu. Malé množství se vylučuje ještě ledvinami, plícemi a kůží. Nadměrné užívání alkoholu patří k nejčastějším příčinám jaterních chorob na světě a asi v 50 % je příčinou všech jaterních cirhóz.

Poškození jater alkoholem se může projevit akutním poškozením – tzv. akutní alkoholovou hepatitidou, nebo chronickým onemocněním, které má několik stádií. „Prvotní změnou při chronické konzumaci alkoholu je zvýšené ukládání tuků v jaterních buňkách, kdy mluvíme o tzv. jaterní steatóze neboli ztukovatění jater. Tyto změny lze zvrátit v průběhu několika týdnů abstinence, kdy dojde k ústupu potíží, zlepšení celkové kondice pacienta i normalizaci laboratorních nálezů,“ říká MUDr. Emilie Niedobová. Kromě abstinence může mít podpůrný význam při regeneraci jater též užívání hepatoprotektiv s obsahem esenciálních fosfolipidů. Jde o látky přírodního původu, které přispívají k obnově struktury a funkce jaterních buněk. Esenciální fosfolipidy lze užívat ve formě tvrdých tobolek, v ČR je k dostání např. volně prodejný lék Essentiale®, který mohou užívat již děti od 12 let (s hmotností přibližně 43 kg).

Jaterní steatóza je tedy v zásadě neškodný stav, který lze úpravou životosprávy a alkoholovou abstinencí poměrně snadno zvrátit. Při pravidelném pití alkoholu však může v játrech dojít k zánětlivé reakci. Pokračující zánět pak vede k chronickému jaternímu poškození a po letech až k rozvoji jaterní cirhózy, která znamená nevratné zjizvení jaterní tkáně a narušení jaterních funkcí.

„Riziko vzniku jaterní cirhózy stoupá s délkou a množstvím zkonzumovaného alkoholu, průměrně se rozvine asi po 10 až 15 letech jeho pravidelného užívání. Při intenzivním pití to ale může být již během 1 až 2 let,“ dodává MUDr. Niedobová. Úmrtnost na jaterní cirhózu ve vyspělých zemích koresponduje se spotřebou čistého alkoholu na obyvatele. V ČR je to 15 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, nejvyšší mortalita je u mužů ve věku 35–64 let.

Češi jsou třetí největší konzumenti alkoholu na světě. Jaké důsledky to má na naše zdraví?

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více