V červnu bylo krásné počasí, na mailu se mi objevovaly nabídky, kde je nejkrásněji a kde nás všude s otevřenou náručí přivítají. No, řekněte, lze odolat takovým lákadlům?
Začátkem června jsme byli s přáteli ve Spáleném Poříčí v hotelu Brdy, kde bylo moc krásně. Tak jsme byly my čtyři vdovy naladěné na cestování, že jsme se ještě v červnu rozhodly někam se podívat a vyhrály to Lázně Bělohrad.
Objednaly jsme si týdenní pobyt na konec června, abychom ještě stihly výletování do začátku prázdnin. V červenci nás už čekaly zase jiné záliby i starosti, však to babičky dobře znáte.
S umytým autem i naloženými kamarádkami jsme nadšeně vyrazily k našemu cíli. Zvolala jsem radostně - na Bělehrad a vyjelo se. Naše sehraná čtyřka - Jiřka, Zdenka, Maruška a já, dorazila v pořádku do cíle, po vyložení zavazadel a děvčat jsem zajela na hlídané parkoviště a oddech mohl v plné kráse začít. Pokoje nádherné, ale hned nás hnali přes celé lázně k lékařce na vstupní prohlídku. Samosebou, že jsem měla po té honičce vysoký tlak, lékařka mě přísně zkoumala a já jsem si pomyslela - to že je ten relax, když se ze mě udělá nemocná bytost? Syndrom bílého pláště na mě spolehlivě vždy zapracuje. Naštěstí i nepříjemným věcem je jednou konec a na nás čekaly už jen samé hezké zážitky.
Výborné ubytování, krásná příroda okolo, i naše chuťové buňky si přišly na své. Každý den jsme měly nějaké procedury, sjednotily jsme si je, abychom si pak až do večera mohly určit náš další program. Navečer jsme si chodily zahrát žolíky do společenské místnosti, tam jsme také měly zážitek. Jacísi seladoni nás začali balit, koukali nám do karet, zvali na vínko. Ale my jsme vybíravé, tak hledali jiný poddajnější objekt a také za chvíli k nim přisedly dvě dámy a už se rozjeli. Jiřka mi řekla, že prý takhle to v lázních chodí, vyhodit si z kopýtka.
Procházky v Lázních Bělohrad jsou krásné, samá zeleň, tůňky, jezírko, opravdu jsme byly uchvácené krásnou přírodou.Jak jinak, projely jsme i okolí, byly jsme v Hořovicích, v Jičíně, protoulaly jsme se pěšky po okolí městečka, mlsaly jsme v cukrárně, kiosek jsme měly kousek od naší lázeňské budovy a chutnalo nám tam pivo i vínečko. Ještě zmíním návštěvu Marušky N. a Jarky H., které za mnou přijely a bylo moc hezké se s nimi vidět. Sice ten den i pršelo, ale nám to vůbec nevadilo.
Týden uběhl jako voda a my se zase chystaly k návratu. Už nyní si říkáme, kam v novém roce opět vyrazíme. A určitě jsme si smíchem, humorem a pobytem v přírodě opět prodloužily svůj život. Vždyť s úsměvem jde opravdu všechno líp. Úsměv na tváři ať nám všem září!
Pošlete odkaz na tento článek
K historkám lázeňským patří neodmyslitelně švihák lázeňský. Jak prdel na hrnec, abych tak lapidárně podotkla.
Abych mohla zodpovědně zpracovat tento vědecký elaborát, na to mám málo zkušeností. Hlavně mi chybí zkušenost s velkými lázněmi, neboť…
Dočkala jsem se! Zúčastnila jsem se tanečního večera v lázních! A zde přináším objektivní zpravodajství.
Na řadě je studie léčebných procesů. Koneckonců kvůli nim se do lázní jezdí, že jo. Po prvním týdnu si troufám prohlásit, že jsem odbornicí…
Ahoj, mami,před chvílí jsem se vrátila z lázní. Vím, že tě bavily moje zprávy ze služebních cest, a tak se s tebou teď podělím o jednu…
Je mnoho tváří jara, ale letošní jaro je pro mne jedno z nejhezčích. Podotýkám, že možná ne jen pro mne. Jsem (starší) žena, které letošní…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit, ale nechápu, proč se senioři mají lišit od ostatní populace. Víte, ještě když…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne