Jezu Pilař vodáci neřeknou jinak, než jez smrti

Při pohledu na mapu turistických tras na Třeboňsku jeden zaplesá. Taková hustota! Ale kam dříve? Pokud zde člověk nebydlí, nebo nevlastní chatu či chalupu, přijede jen na pár dní. Ale zase na druhou stranu, třeba několikrát.

Probádat, prozkoumat nebo jen navštívit různá místa je nejlepší na kole. Rovinatá krajina doslova vybízí k projížďkám. My jsme ale tentokrát zvolili kombinaci auta a chůze.

Cestou z jihočeské Majdaleny do Chlumu u Třeboně, poblíž obce Kosky, vede přes řeku Lužnici most, z něhož se nabízí pohled na jez Pilař, mezi vodáky známý jako jez smrti. Při bližší prohlídce je zřejmé, proč jez dostal právě tento přívlastek. Strmý sešup mnoho vodáků podcenilo a ve válci, který se pod jezem točí, se utopili. V polovině dubna byla hladina řeky klidná a volná. Vodáci se určitě na letní sezónu teprve připravují.

V tomto místě se od Lužnice odděluje umělý kanál Zlatá stoka, který je důležitý pro celou soustavu rybníků, i rybník Svět v Třeboni. Ponechali jsme jez jezem a pokračovali autem k cíli našeho dnešního putování.

V obci Kosky jsme sledovali zelenou turistickou značku k hrázi rybníka Nový Kanclíř a pokračovali po asfaltce podél rybníka Starý Kanclíř k místu s názvem U Kanclíře. Název nám připomínal hojně užívané slovo kancelář, a jak jsme se z historických pramenů dozvěděli, nebyli jsme daleko. Toto místo bylo pojmenováno na počest císařského kancléře Volfa Krajíře.

Vydali jsme se po cestě sjízdné i pro vozíčkáře kolem Starého Jezera, rybníka a zároveň přírodní rezervace vyhlášené kvůli litorálním porostům (litorál nebo littoral, z lat. litus, litoris pobřeží, znamená pobřežní pásmo stojatých vod, oceánů, moří, jezer a rybníků) a rašeliništím se vzácnými rostlinami a ptactvem. Kvůli suchu a pomalu se probouzející přírodě, i díky dosud nezarostlým cestičkám, jsem se dostali až na břeh jezera. Minuli jsme bažinaté koryto potůčku a při pozorování okolní přírody nám bylo jasné, že v létě se to tady musí hemžit hejny komárů. Až se vegetace probudí a ukáže svoji sílu, zájemci o pozorování vodní hladiny z tohoto místa nezbyde nic jiného, než se prodírat vysokou trávou a na zpáteční cestě spočítat štípance.

Jak jsme se přibližovali k soustavě místních rybníků, vylekaly nás hlasité rány připomínající výstřely z děla. Došli jsme ke kachní farmě a hlasité zvuky identifikovali jako plašičku. Zatímco výstřely s kachnami nic neudělaly, my jsme se pokaždé lekli a škubli sebou.

Mezi rybníky se tady může chodit, nebo jezdit na kole, odpočívat a těšit se z pohledů na hladiny, množství ostrůvků, poslouchat ptačí cvrlikání a opakovat si znalosti z botaniky i zoologie. Cyklisté určitě využijí stezku vedoucí do obce Lutová, nebo do známější vesnice Stříbřec, aby pokračovali třeba do Stráže nad Nežárkou, nebo na druhou stranu do Staré Hlíny. Možností je zde mnoho. My jsem tentokrát zvolili pěší procházku, proto jsme se pohybovali jen po hrázích rybníků a projížďku na kole nechali na teplejší počasí. Vždyť už jsme sedmdesátníci, a tak musíme umět vyhodnotit všechny okolnosti, všechna rizika, abychom nepřišli k úrazu a kvůli vlastní nezodpovědnosti nemuseli volat o pomoc. I tak se nám procházka kolem rybníků velmi líbila.

Jezu Pilař vodáci neřeknou jinak, než jez smrti

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více