Vyskytuje se kdekoliv na planetě a byla mu přičítána magická síla. Říkalo se mu „hromové koště“ a věřilo se, že se objevuje na stromech po úderu blesku. Nejspíš se také věřilo, že toto hromové koště je připraveno na stromech pro sabaty čarodějnic.

Dnes už se ale ví, že vznikají působením různých cizopasníků a virů, čili tím, že rostlina vlastně onemocní a začnou na místě, kde byla zasažena, vyrůstat tyto „nepodařené“ výhonky.

A protože lidé jsou odjakživa tvorové zvídaví a tvořiví, začali přemýšlet, jak si vytvořit takový čarověník sami pro sebe, pro své potěšení a aby byl zároveň krásný a zajímavý. A tak se zrodilo moderní pěstování čarověníků. Zahradníci k němu používají samozřejmě roubování, kdy výhonek naočkují na vhodnou podnož. Čarověníky pak dostanou i své jméno, většinou také krásné a prodávají se obvykle na skalky nebo do nádob jako okrasné rostliny.

                                                                       Čarověník způsobený rzí jedlovou. FOTO: wikimedia

I u nás přírodě můžete prý tyto „zázraky přírody“ vidět například na smrku poblíž Ondřejovské hvězdárny, dále u jezera Lhota, v okolí Božího Daru, na Kladské u Mariánských Lázní nebo v lesích kolem Hory sv. Šebestiána.

Dnes dokonce existují už i zahrady sběratelů čarověníků, a to musí být nádhera ! Jako byste se ocitli v nějaké  trpasličí říši plné fantazie.

Také jsem už jednou jeden čarověník zakoupila jako dar a přiznám se, že se mi s ním těžko loučilo. Ale byl v dobrých rukou, majiteli působil radost a vydržel mu léta. A jestli mu přičaroval něco dobrého, tak to tak mělo být, když už je tedy ten čarověník čarovný.