MATTY aneb několik let života u invalidního vozíku

Jmenuji se Matty a jsem devítiletý, trochu křížený černý pejsek. Můj páníček je upoutaný na invalidním vozíku od svého mládí a mne si před pěti lety pořídil, aby nežil sám.

Což o to, to bych pochopil, ale takový velký pes jako jsem já potřebuje hodně a hodně pohybu. V tomto případě opak je pravdou.

Moje každodenní kratičké "procházky" za účelem vyvenčení ještě před rokem probíhaly na vodítku. Kráčel jsem podle pomalu jedoucího invalidního vozíku, stále stejnou trasou, bez možnosti pořádně se proběhnout. Sem tam jsem si "přečetl" pár vzkazů od ostatních pejsků, "odepsal" a zase zpátky domů. Dostával jsem obyčejné granule a zbytky jídla od sousedky, což mělo za následek moje tloustnutí! Můj páníček mne měl moc rád, ale tímto mi přeci jen ubližoval. Začaly mne bolet klouby, jakýkoliv pokus o vyskočení kamkoliv byl bolestivý, nemožný.

* * *

"Evko, mám k Tobě prosbu," zavolala mi před rokem takhle večer známá pejskařka Jana. "Ráda bych pomohla jednomu pejskovi, který je odkázán jen na chůzi u vozíku. Pomůžeš mi s tím?"

A tak nastala díky Janě v životě Mattyho zásadní změna, která mu udělala jeho život o mnoho radostnější. Ve všední dny pro něj chodí o pracovní pauze nejméně dvakrát týdně na dva kilometry vzdálené sídliště, spolu s ním a s její fenkou Dorinkou obejdou rybníky a les. O víkendech si jej bere v sobotu domů a vrací ho až v pondělí dopoledne. Když se jí to občas nehodí zaskočim i já. Dlouhé víkendové procházky absolvujeme většinou spolu všichni čtyři. Matty je u nás jako doma, před nedávnem jsem ho měla ve svém bytečku přes měsíc v jednom kuse, majitel byl v nemocnici a Janě nejezdil měsíc výtah. Ráno si pro Mattyho přišla, vyvenčila ho spolu s Dorkou a pak mi je přivedla oba, aby ušetřila klouby i Dorce. Chůze do pátého patra není ani pro zdravého pejska dobrá. Ke všemu kupuje Mattymu na veterině každé dva měsíce prášky na bolest kloubů, dva kusy, každý 1000,- Kč! Nekvalitní granule nahradila kvalitními na snížení jeho váhy. Je zkrátka skvělá.

* * *

Jsem nyní šťastný pejsek, lidičky. Díky dvěma dobrým duším se můžu prohánět po loukách, vyválet se v trávě, brodit se v rybníku a potocích, hrabat myšky a nosit spoustu klacků do omrzení. Potkávat psí kamarády, vychutnávat si bábinčino drbání za ušima a hlazení na rozvaleném bříšku. Užíváním léku a podstatnému snížení váhy došlo i ke snížení bolesti mých kloubů. Už můžu vyskočit i na bábinčinu válendu a přitulit se k ní. Díky koupání a častému kartáčování je můj kožíšek krásně lesklý a voní. Zkrátka život se mi před rokem obrátil na ruby tím správným směrem a já už zase "skáču přes kaluže":).

* * *

Zdraví vás velice šťastný pejsek Matty, kámoška Dorinka a při pohledu na Matyho radujícího se ze života, šťastné kamaradky Jana a Bertice.