Lázeňský deníček: Bechyně, den šestý

Týdenní pobyt v lázních uteče jako voda z lázeňské koupací vany. Rychle. Chce-li člověk v Bechyni viděti i něco více, než jen ošetřovny, musí se pěkně otáčet.

Pro zpestření pobytu hostů lázně v Bechyni nabízejí knihovnu se solidním výběrem, komentované procházky, výlety, přednášky, taneční večery, poslechové akce. Vše je využívané nejvíce těmi, kteří zde tráví tři neděle. Já patřím do skupiny osob, jež se raději procházejí sami nejen městem, ale hlavně přírodou. Kontaktu s lidmi si dosytosti užiji v práci, tady hledám klid. I když by mě některé výlety svým zaměřením lákaly, čas je neúprosný. Krátí se mi, a červencové akce se mě už netýkají.

Dnes jsem přidala se k dalším zájemcům o okružní jízdu s výkladem historie a zajímavostí. Jeli jsme mikrobusem, protože velký autobus by se do úzkých a klikatých uliček nevešel.

Kde jinde jsme mohli začít, než u dominanty Bechyně, mostu. Oklikou jsme se dostali do části Zářečí, známé zejména svojí keramikou. Pohledem na protější břeh a zámek jsme si poslechli jeho historii, pikantnosti ze života Petra Voka, ale také který dům tady patří tu známému a neoblíbenému politikovi, tu známému a oblíbenému herci. Když průvodkyně vyjmenovávala, co všechno vlastní doktor Šťáva, ozvalo se za mnou: raději nám řekněte, co tady nevlastní.

Most měří 190 metrů

Zvládli jsme si prohlédnout původní opevnění, náměstí, klášter, domky v Křižíkově vilové čtvrti, kostel sv. Michala a další a další zajímavosti. Kdyby člověk chtěl všechno zvládnout, jeden den by mu nestačil.

Vily ve stylu cirkulárního kubismu Původní opevnění v klášterní zahradě

Jedním ze znaků cirkulárního kubismusu jsou kolečka ve štítě domu. Má je všech 32 domků v Křižíkově vilové čtvrti.

Keramická info o výši povodně Až sem sahala voda

Prý nejlepší cukrárna je v nenápedném žlutém domě. Vyzkoušela jsem zmrzlinový pohár, pověst nelže. I výběr zákusků a lázeňských oplatek je pestrý. A cenově přívětivý.

Cukrárna U Lososů Zákusky

Pravidelní konzumenti sladkostí skončí buď v diabetologické ordinaci, nebo u zubaře. V Bechyni by k tomu druhému každý spěchal i díky "růžovému" vstupu.

Vstupte bez zábran i beze strachu

Než se návštěvník kina usadí, může se občerstvit v kavárničce. Její interiér je boží, jak by řekli dnešní puberťáci. A měli by pravdu. My starší si jen nostalgicky povzdechneme.

kinobar

Kinobar

Kavárna u kina Vestibul kina

Při procházce kolem zdí si nemůžeme nevšimnout obrácených tašek. Říká se jim "bechyňské háky".

Město Bechyně je protkáno úzkými uličkami. Důkazem, že postaveno na skále, jsou pohledy dolů i nahoru. A všechny krásné.

Úzké uličky pod zámkem Bechyně je postavena na skále

Čekají mě již jen dvě noci v lázních. Po té druhé opustím dopoledne pokoj a vrátím se do běžného života. Vím, že hned naskočím do pracovního kolotoče. Vzpomínky na krásné město mi zůstanou i díky fotografiím a mému deníčku. Poslední kapitolu napíši zítra.

Poslední pokračování příště

Den první: https://www.i60.cz/clanek/detail/30804/lazensky-denicek-bechyne-den-prvni
Den druhý: https://www.i60.cz/clanek/detail/30805/lazensky-denicek-bechyne-den-druhy
Den třetí: https://www.i60.cz/clanek/detail/30809/lazensky-denicek-bechyne-den-treti
Den čtvrtý: https://www.i60.cz/clanek/detail/30810/lazensky-denicek-bechyne-den-ctvrty
Den pátý: https://www.i60.cz/clanek/detail/30826/lazensky-denicek-bechyne-den-paty