Najdi Brusenku

Vyhlášená restaurace a penzion Brusenka leží v Hostýnských horách, v obci Brusné, přímo pod poutním místem sv. Hostýn. Vznikla přebudováním původního objektu bývalého Panského mlýna.

První zmínky o budově mlýna pocházejí z počátku 14. století. Ze známých osobností v novodobé historii restaurace můžeme vzpomenout návštěvu bývalého polského prezidenta Lecha Walensy, kapelu Boney-M, ETC Vladimíra Mišíka, zpěváka Pavla Bobka atd. (zdroj - jídelní lístek restaurace).

Tento krásně opravený historický objekt leží asi 8 km vzdušnou čarou od našeho domu. Byli jsme se zde nesčetněkrát občerstvit po častých toulkách našim krásným krajem. Zatím jsme se k němu dostali vždy po značených chodníčcích a komunikacích. Byla středa, 31. srpna, poslední den prázdnin, a my jsme naposledy hlídali naše tři vnuky. Prázdniny byly tak hektické, že jsme zatím nestihli splnit slib v podobě zmrzlinových pohárů za vysvědčení. Po obědě jsem dostala nápad, a tak jsme se vydali přes les hledat Brusenku.

První část cesty, asi 4 km, byly v pohodě. V lese se to po vydatném dešti všechno krásně zazelenalo. Kůrovcové dřevo bylo odklizeno, a prázdné plochy lesa se zaplnily mladými stromky. Šli jsme po modré značce směr rekreační oblast Rusava. Přišli jsme k rozdělovníku, kde ale nebyla o Brusném ani zmínka. Tak jsme pokračovali, jak se u nás říká "po čuchu". Asi po 3 km jsme vyšli z lesa, uviděli jsme náš Hostýnek a pod námi dvě vesnice. Bylo nám jasné, že ta blíž k nám je Chomýž a ta druhá Brusné. Jak se ale dostat k Brusence? Všude kolem byly louky, velká stáda dobytka a plno elektrických ohradníků. Vydali sme se podél nich obezřetně do údolí. Najednou se mírumilovně vyhlížející stádo rozběhlo celé proti nám. Chránili nás sice dráty s elektrickým nábojem, ale přesto jsme úprkem skončili v hustém křoví. Tam jsme ke svému překvapení uviděli potok, či malou říčku. Tam, kde je voda bývá často mlýn. Podařilo se nám Rusavu (tak se tento tok jmenuje) přebrodit. Ocitli jsme se uprostřed obce a zbývalo nám už jen asi 150m k cíli. Potom už jsme ji uviděli. Na schodech nás vítal malý pejsek - bišonek. Za námi byo asi 10km pochodu.

My dva s Mirkem jsme ty prožité "nervy" spláchli vychlazeným pivem, a kluci si pochutnali na slíbeném, slibněvypadajícím poháru. Na zpáteční cestu jsme zvolili místní autobusou linku.

Na závěr pozvánka pro Vás. Jestli se někdy v budoucnu ocitnete v našem kraji, nezapomeňte se v této zajímavé, krásné restauraci zastavit.