Jak šel čas v Hradci Králové

Nejsem sice rodilý Hradečák, ale v tomto městě žiji už více než čtyřicet let. Napsala jsem o něm už řadu článků, které byly zveřejněny nejen zde na íčku, ale i jinde. Představila jsem toto město z mnoha stránek, vyfotila jsem a okomentovala kdejaký kout.

Nenapadlo mě, že by se o něm dalo napsat ještě něco nového a podstatného. Ale nové soutěžní téma mě postrčilo. Mohu přece napsat o tom, jak se toto město nejen měnilo v čase, ale i o tom, jak se vyvíjel můj vztah k tomuto místu.

Do Hradce jsem se přistěhovala hned po svatbě na podzim roku 1979. Zajímavé na tom bylo především to, že jsem předtím žila mnoho let v Pardubicích. A jak je známo, tato dvě města mezi sebou už po staletí soupeří. Důvod mého přestěhování z Pardubic do Hradce byl zcela prozaický. Můj muž měl v Hradci malý byt, a to se v té době dalo považovat přímo za výhru. Místo svého nového bydliště a jeho kvality jsem tehdy nijak zvlášť neřešila. Znala jsem z něj hlavně nádraží, pár hezkých zákoutí, kam jsme dŕíve chodívali na rande a cestu na sídliště. Později se k tomu přidala cesta do práce a na nákupy. Město se mi tehdy zdálo celé šedivé, sešlé a smutné. Ulice, kterou jsem nejčastěji chodila, byla plná zanedbaných tmavých domů s oprýskanou omítkou. Paneláky na sidlišti byly kompletně šedé, mezi nimi se smutně krčily malé neduživé stromky a keříky. Vnímala jsem to, ale musím se přiznat, že mi to až tak moc nevadilo. Žila jsem zejména ve svém malém soukromém světě, starala se o svého muže a dva syny, kteří se nám brzy narodili. Byla jsme ráda, že nemusíme bydlet u rodičů a můžeme si žít podle svého. Víkendy jsme většinou trávili v přírodě za městem. O rozsáhlých lesích, které na jihovýchodě navazují na město, jsem předtím neměla ani tušení.

Čas mého života letěl jako splašený kůň. A než jsem se nadála, prožila jsem v tomto městě více než čtyři desetiletí. A postupně jsem se toho o svém městě také dost dozvěděla. Spousty drobných i větších střípků se nakonec spojily do jednoho velkého logického celku. Velmi významným obdobím pro rozvoj Hradce Králové byla dvacátá léta minulého století, kdy tehdejší starosta František Ulrich pověřil architekta Josefa Gočára zpracováním celkového regulačního plánu města. V dalších letech byl tento plán zrealizován a výsledkem bylo funkční a moderní centrum města. Další podrobnosti můžete najít v mém starším článku Gočárův Hradec Králové.

Hotel Černigov (1975) - se vůbec nezměnil. Na Riegrově náměstí u vlakového nádraží si stojí hrdě dál. Zdroj: autorka

V dobách budování socialismu a komunismu byla zástavba ve středu města ještě poměrně mladá a kompletně funkční, a tak zůstala zachována téměř beze změny. Nadšené budování probíhalo převážně na okrajích města, kde vznikala nová betonová sídliště. Jen občas se podařilo něco nového vtěsnat do nějaké té proluky blíže středu města. Například po odstranění řady starých činžovních domů nedaleko vlakového nádraží byl v letech 1968 až 1975 na jejich místě postaven patnáctipatrový hotel Černigov. Hotel stojí dodnes, i když jeho existence byla mnohokrát ohrožena. Mluvilo se o jeho zbourání, kvůli plánované výstavbě nového hotelu na tomto místě byla dokonce odstraněna věž pro parkování jízdních kol. Nedaleko od tohoto hotelu byl o pár let později postaven obchodní dům Prior. I tento objekt slouží do dnešních dnů, i když prošel několika rekonstrukcemi. Vrcholem budovatelských snah komunistů v Hradci Králové bylo vybudování nového sídla KV KSČ krátce před revolucí. Posměšně se mu říkalo “papalášovo 3+1”. Byl v něm velký sál pro 250 straníků, menší pro 60 a kancelář pro vedoucího tajemníka na způsob bytu 3+1. Straníci si ho ale už nestihli moc užít. Dnes tam funguje Úřad práce.

Bývalé sídlo KV KSČ (fotografie je z doby, kdy tam už sídlil Královéhradecký kraj). Zdroj: www.tyden.cz - fotogalerie - Katalog rudých hradů

V letech po revoluci většina českých i moravských měst pořádně prokoukla. Stejně na tom bylo i naše město. Stavělo se, rekonstruovalo, revitalizovalo a realizovalo. Sem tam se sice něco tak úplně nepovedlo, ale podle mého názoru došlo k významným pozitivním změnám. Řada z nich měla vliv i na kvalitu mého života. Uvedu jen pár příkladů pro mě nejvýznamnějších.

Staré autobusové nádraží v Hradci Králové. Zdroj: Hradecký deník - foto Jan Jelínek.

Původní autobusové nádraží bylo slušně řečeno nedůstojné. Vlastně to byla jen velká betonová plocha, plná děr a překážek. Na ní bylo rozmístěno pár kovových sloupků označujících zastávky a pár provizorních přístřešků proti dešti. A běda, když zapršelo. Cestující kličkovali mezi prohlubněmi naplněnými vodou a byli rádi, když se vyhnuli blátu stříkajícímu od kol autobusů. Dnes stojí na místě původního autobusového nádraží obchodní dům Aupark. Občas tam chodím nakupovat, protože to nemám daleko. Ale na tuhle oranžovou obchodní obludu korunovanou moderní úpravou křižovatky Koruna jsem si ještě nezvykla.

Křižovatka Koruna s obchodním domem Aupark v pozadí. Zdroj: autorka

Současně byl nově a vkusně upraven velký prostor před vlakovým nádražím. Uprostřed je koridor určený pro MHD, na zbývající části náměstí byly vysázeny skupiny mladých platanů, které vytvářejí v horkých dnech příjemný stín. Je zde i velký prostor na zaparkování kol, pár laviček pro spočinutí čekajících i plocha s malými vodotrysky, která v létě láká k dovádění zejména malé děti.

hradec-kralove-hl.n.-konec-60.-let.jpg

Hlavní vlakové nádraží (zhruba 60-tá léta minulého století) . Zdroj www.fotohistorie.cz

Hlavní vlakové nádraží - současnost. Zdroj: autorka

V roce 2008 byl v Hradci Králové konečně otevřen nový dopravní terminál, který je určen jak pro autobusy a trolejbusy městské hromadné dopravy, tak i pro autobusy dálkové dopravy. Terminál stojí kousek od hlavního vlakového nádraží. Je tvořen dvěma prosklenými odbavovacími halami a odjezdová stání kryjí světlé PVC plachty zavěšené na systému ocelových nosníků a lan. Moderní stavba terminálu je nejen plně funkční, ale na první pohled přitáhne zrak každého, kdo se octne v její blízkosti.

Nový dopravní termnál. Zdroj: autorka

To, že ve městě chybí koupaliště, jsem slýchávala už v době, kdy jsem se do Hradce nastěhovala. Byl zde sice krytý plavecký bazén a Městské lázně s akvacentrem, ale pokud se někdo chtěl koupat pod širým nebem, musel si vystačit s rybníky či písníky v okolí města. Naštěstí písníky mají čistou vodu a koupání v nich je báječné. Ale člověk musí vzít auto a dojet si k nim. V roce 2010 bylo konečně nedaleko Všesportovního stadionu otevřeno nové letní koupaliště Flošna se třemi bazény a vynikajícím zázemím. V horkých letních dnes je vyhledáváno hlavně rodinami s menšími dětmi, často bývá dost přeplněné. Ale naštěstí funguje i v ranních, večerních a občas i v nočních hodinách, kdy se dá využít i na kondiční plavání.

Koupaliště Flošna. Zdroj: www.welnessnoviny.cz

V roce 2013 byla v Hradci Králové otevřena nová městská knihovna, která je zároveň centrem celoživotního vzdělávání. I tento objekt má velmi zajímavou historii. Původně to byla přádelna bavlny, po znárodnění zde byl n.p. Vertex, kde se vyráběla skleněná vlákna do skolaminátu. Z hygienických důvodů byl provoz továrny v 80 tých letech minulého století ukončen, ale nevyužívaná dvoupatrová budova se železobetonovým skeletem dlouho chátrala. Pro projekt revitalizace továrny na městskou knihovnu byl vybrán atelier architekta Davida Vávry. Jak se realizace jeho projektu vydaŕila si můžete podrobně prohlédnout zde: Knihovna města Hradec Králové

Knihovna po revitalizaci staré tovární budovy Vertex. Zdroj: autorka

Také Studijní a vědecká knihovna, která poskytuje odborné služby v rámci celého východočeského regionu, se v roce 2008 přestěhovala do úplně nového objektu. Na netypický vzhled tohoto objektu jsem si zatím nedokázala zvyknout. Možná bych to supermoderní řešení snáze akceptovala, kdyby tato budova stála na jiném místě. Porovnání s nedaleko stojícími budovami univerzitního kampusu a s typickými věžemi starého města v pozadí se mi zdá jako pěst na oko. A patrně nejsem sama, kdo má k této budově výhrady. Posměváčci jí říkají “ementál”. Jistě vás napadne proč, když se pozorně podíváte na přiloženou fotografii.

Studijní a vědecká knihovna - pohled od řeky Orlice . Zdroj: autorka

Studijní a vědecká knihovna. Ještě pohled z boku, abyste si jí trochu užili. Zdroj: autorka

Kampus Univerzity Hradec Králové u soutoku řek Labe a Orlice je nepřehlédnutelnou součástí našeho města. Předchůdcem Univerzity byl Pedagogický institut, který byl později přejmenován na Vysokou školu pedagogickou. Univerzita Hradec Králové existuje od roku 2000 a má čtyři fakulty: Pedagogickou fakultu, Fakultu informatiky a managementu, Filosofickou fakultu a Přirodovědeckou fakultu. Jednotlivé budovy univerzitního kampusu vznikaly postupně, ale jsou postaveny v stejném stylu, který dobře ladí s charakterem ostatních budov ve městě. Kampus je využíván nejen univerzitou, ale koná se zde i řada veřejných akcí. Přítomnost vysokoškolských studentů ve městě, které věkově stárne je rozhodně osvěžující. Do budoucna se počítá s jeho dalším rozšiřováním.

Univerzita Hradec Králové, vpravo Studijní a vědecká knihovna, v pozadí Bílá věž a věže chrámu Sv. Ducha Zdroj: autorka

Univerzita Hradec Králové - náměstíčko V. Havla Zdroj: autorka

Město se také muselo vypořádat i s objektem původního pivovaru, který byl v letech 1844 až 1846 vybudován těsně u bývalých hradeb historického jádra Hradce. Výroba piva v něm byla ukočena v závěru minulého století. Přestavba průmyslového objektu do dnešní podoby byla velmi náročná, trvala dlouho a stála miliony. Dnes v Regiocentru Nový pivovar sídlí Krajský úřad, pobočka univerzity Králové a mnoho dalších institucí. Ve spodní části objektu je pětipodlažní parkovací dům. Ten je intenzivně využíván, protože parkování nejen v centru města je řečeno problém. O dalším využití tohoto obrovského objektu příliš nevím. Jen mě zaráží, že kdykoliv do areálu Regiocentra přijdu, není na obrovském náměstí ani živáčka. Jen vlajky se vesele třepotají na stožárech.

image.jpg-3-.jpg

Původní pivovar je na obrázku vpravo (kouřící komín) Zdroj: www.fotohistorie.cz

Regiocentrum Nový pivovar - nádvoří. Zdroj: autorka

Jednou z mnoha věcí, kterou ve “svém” městě stavím na přední místo, je zeleň. Ze středu města se pěšky dostanete hned do dvou rozsáhlých parků. Historie parku Na soutoku i Šimkových sadů započala sice už v minulých stoletích, ale i v současnosti jsou tyto zelené oázy pečlivě udržovány a rozvíjeny. Například v Šimkových sadech vznikla nedávno i vyhrazená místa pro grilování, která jsou občany hodně využívána. Pro odpočinek a relaxaci v centru města slouží i nově zrekonstruované Jižní terasy, které vznikly na místě původních městských hradeb. Kromě toho existuje ve městě celá řada dalších parků a parčíků, zelených zákoutí, alejí či stromořadí. Stromy lemují břehy obou řek protékajících městem. U Labe jsou to například mohutné platany, které byly vysázeny zhruba před sto lety (patrně v době, kdy se regulovala řeka). V současnosti jsou některé staré stromy již nahrazovány novými. Spoustu zeleně lze najít dokonce i na sídlištích. Z mého osobního pohledu je péče o zeleň ve městě na velmi dobré úrovni.

Jižní terasy v místě původních hradeb. Zdroj: autorka

Bývalý důstojnický park býval v místě dnešního parku na soutoku. Zdroj:www.fotohistorie.cz

Park Na soutoku v místě bývalého Důstojnického parku. Zdroj: autorka

Na levém břehu Labe vedle Městských lázní dlouho a osaměle stávalo Kongresové centrum Aldis, které bylo otevřeno již v roce 1993. A za ním rozpadající se stupňovitá panelová a ohyzdná budova, která nebyla snad nikdy dostavěna. V posledních letech zde postupně přibylo několik dalších budov. Jde o nová sídla několika firem, institucí a jedné velké banky. Jako poslední tam byl letos otevřen nový hotel. Zatím nemám tuto oblast příliš zažitou, často tam nechodím. Pracovně jsem si ji nazvala ”úřednická čtvrť”. V procesu dokončování je nová lávka přes Labe pro pěší a cyklisty, která má spojovat toto místo se středem města. A právě kolem této lávky se rozpoutala řada emocí, protože lávka se zdá řadě lidí zbytečná. Leží totiž mezi dvěma mosty, které jsou od sebe vzdálené zhruba 700 metrů. A její cena je astronomická.

Původní panelová stavba u Aldisu. Zdroj: wikipedie, autor Vukin

Nový hotel u Kongresového centra Aldis vyrostl na místě starého panelového skeletu Zdroj: autorka

A úplně na závěr napíšu o něčem, co teprve vzniká. V roce 2023 by měl být v Hradci dokončen nový multifunkční stadion, který v současné době vyrůstá na místě původního Všesportovního stadionu z roku 1966. Tento nový sportovní stánek už byl naléhavě potřeba, takže doufám, že to příští rok dopadne. A těším se, že se stadionem se do města znovu vrátí tzv. lízátka. Jde o čtyři obrovské osvětlovací stožáry z původního stadiony, které prý budou repasovány a použity i pro nový stadion.

A takhle nějak by mohl vypadat nový fotbalový či spíše multifunkční stadion - Aréna Malšovice Zdroj: www.fchk.cz/

Snad jste z mého textu vytušili, že jsem si během uplynulých let své město oblíbila. Ostatně v seniorském věku mám mnohem více času i příležitostí si užívat jeho vymoženosti. Těší mě každá nová a dobrá věc, která se podaří. Mrzí mě, když se něco nepovede. Zkrátka žije se mi tady dobře.

Jak šel čas v Hradci Králové

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více