Kdo šetří, má za tři

„Nedá se svítit,“ řekla jsem si onehdy, když jsem zaplatila inkaso. „Musím začít šetřit, protože kdo šetří, má za tři,“ dala jsem za pravdu známému přísloví. A pro jistotu jsem si našla třetí práci.

Zní to šíleně, ale je ze mě prduch. Pracující důchodce. Nebo ještě hůř, prase. Pracující senior. To jsem tedy na stará kolena dopadla. Ale což, musím na to hledět z té lepší stránky. Budu-li v práci, nemusím doma svítit, splachovat záchod a ani moc topit a za jídlo taky skoro neutratím, protože v tom fofru jsem ráda, když si v krátké pauze sním rohlík a napiju se vody. Pokud mi přesto vybyde nějaké to volno, hlídám vnoučata, která mě občas rozpálí do běla, takže není vůbec pravda, že se doma ani neohřeju.

Zmíněné brigády jsem si vybírala velmi uvážlivě. Aby byly slušně placené a bez velkého dojíždění. A hlavně, abych pracovala v kolektivech, kde mě nikdo nebuzeruje. A to se mi povedlo. Mojí náplní práce je totiž komandovat ostatní. Říkat jim, co smějí a co ne. Takže jsem, jak říkají zlí jazykové a můj manžel, ve svém živlu. Tři dny v týdnu mám od dvou do devíti večer odpolední směny na recepci domu dětí a mládeže a další dva dny působím od šesti ráno do dvou jako pokladní na plaveckém bazénu, kde se můžu v případě potřeby umýt či vykoupat. Nejméně výhodná je brigáda v Národní galerii, kde bývám o víkendech sice v krásném a kultivovaném prostředí, ale pracovní doba zabere celý den a teplota tam celoročně nepřesáhne 18°C, takže jsem pod slušivou uniformou navlečená jako pumpa a v zimě nosím i rukavice. Ale je fakt, že díky tomu mám docela slušně natrénováno…

Jak vidno, moje přivýdělky jsou různorodé. Jejich společným jmenovatelem je práce s lidmi, a ta je někdy hodně psychicky náročná. Zejména proto, že se mi návštěvníci často svěřují se svými radostmi, nebo, a to je častější, musím vyslechnout, jak nadávají na všechny a na všechno. Myslí si, že jsem nějaká jejich vrba. Občas mi opravdu dělají svými pesimistickými názory díru do hlavy, takže ji mívám po směně jako pátrací balón. Potřebovala bych se té jejich negativity nějak šikovně zbavit a z těch ostatních nasát pozitivní energii. Ale jak?

Nejlepší by bylo hned u vchodu lidi třídit a dovnitř pouštět jen ty vyrovnané, s kladným vztahem k životu i světu. Jak je poznat? Podle jména a bydliště? Tyto údaje by možná mohly o jejich povaze něco vypovídat. Má to ale háček. Nemůžu je přeci jen tak legitimovat. Musím na ně jinak. Představím se celým svým jménem a řeknu odkud jsem. Oni ze slušnosti udělají totéž a já budu hned v obraze.

Takže je jasné, že Nouzov, Nemanice, Žebrák, Řitka, Skuhrov, Svárov, Otročín, Křeč, Věšín, Hostivař, Mokropsy, Konětopy, Neumětely ani Onen Svět nelze považovat za dobrou adresu. Zato Světec, Svatá, Čistá, Teplá, Přívětice, Milostín, Blažejov, Pičín, Hajany, Oslavany, Libomyšl a Holoubkov nemají chybu.

V případě, že mi v práci bude kručet v břiše, nebudu už rozhodně mít náladu na paní Nesvačilovou, Nejedlou, Hladovou, Vybíralovou, Rozsypalovou, Suchánkovou, Šplíchalovou ani Kyselou. Zato pánové Kuchař, Večeřa, Topinka, Polívka, Osolsobě, Slanina, Řezníček, Pekař, Sladký, Buchta, Koláček, Smetana, Vodička, Sklenčka, Mládek, Sládek a Korbel mi zvednou náladu.

Před Vánoci ráda uvítám, pokud dorazí společně Šťastný a Veselý, dále Boháčovi s Lacinou, Hajným, Jedličkou, Borovičkou a Rybářem na rozdíl od Drahokoupilových, Hrabala, Drahoše či Strakové. Trošku tepla ušetřím při setkání s Peřinou, Přikrylovou, Horkou, Teplým, Uhlířem, Komínkem a Kouřilem. Venku naopak zůstane Nečas, Zima, Mráz, Hejl, Studená, Holá, Chládek i Chladil, společně se Smutnou, Plačkovou, Stejskalovou, Slabou, Pechem a Škodou.

Pozitivní energii mi dodá Nebeský, Lásková, Jebavý, Ptáček, Hladík, Blaha, Lebeda, Jarý, Kratochvíl, Muzikář, Zpěvák, Hrdlička, Slunéčko, Koťátko, a dokonce i Kočka. S Plachou, Tichou a Pokornou rozhodně nešlápnu vedle.

V dnešní rozjitřené době mi srdce zaplesá, když přijdou ruku v ruce Pražák, Čech, Slovák, Polák i Poláček, Němec s Němečkem, Vlach, Beránek, Valach, Hrdina, Odehnal a Svoboda, následováni Žižkou. Abych náhodou neměla problémy, neodmítnu pro jistotu ani Černého, Černocha a Cikánkovou. Dveře ovšem zabouchnu, kdyby přišel Rus, Šváb, Hrůza, Strach, Maršál, Maršálek, Vojáček, Terč, Hvězdoň, Srp, Válková a Uličník. Zatím se nemohu rozhodnout, jak se zachovám, kdyby přišel Maďar, Uher, Srb, Turek a Volný.

Myslím, že mám všechno hezky vymyšleno, ale obávám se, že co nejdřív mě navštíví jen Chocholoušek, Doktor, Kaplan, Kříž a Prášek.