Bez ohlížení
ILUSTRACE: optickysvet.cz

Když ohlédnu se zpátky,
tak třeba do dětství,
maminku, tatínka vidím,
nedělní oběd s bábovkou,
i sámošku na náměstí.

Když ohlédnu se zpátky,
tak třeba do mládí,
poštovní schránku vidím,
i lavičku v parku pod kaštany,
co k lásce nás navádí.

Když ohlédnu se zpátky,
ne, víc se nechci ohlížet,
vidím své děti a vnuky milé,
ať už se děje, co se děje,
s nimi chci teď, sdílet svět.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
3 komentáře
Jiří Libánský
Máte opravdu dobré nápady. Toto, s tím ohlížením, to je originální. Krásně to popisuje Váš vztah k minulosti a současnosti zároveň.
Zuzana Pivcová
To je hluboká pravda, Jituš. Ohlížet se ano, ale nezůstávat tam natrvalo. To by ses ošidila o to hezké ze současnosti. I o své poetické nápady!
Olga Štolbová
Jitko,moc hezké,takové ohlížení je někdy příjemné. Tobě se to podařilo.Díky

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?