O ženách se říká, že jsou čarodějnice, ale já si myslím, že u nás spíš čaruje dědeček. Zjistila jsem to už dávno, a tak mi nic jiného nezbylo, než proti těm jeho černým předpovědím taky použít svoje tajné síly, hahaha. Já jsem na rozdíl od něho ta "hodná čarodějnice", někdy mi to ale nevyjde...
Jako třeba tenkrát, když jsem naší dovolenou do oblíbeného místa a hotelu v Bulharsku nesjednala jako obvykle přes Čedok. Bylo to už před deseti lety, ale občas si na to, dneska už s úsměvem vzpomenu. Prostě než jsem se k tomu, abych do Čedoku zašla dostala, bylo už to co jsem chtěla vyprodáno a já měla obavy, jak to vysvětlím doma. No a kolega v práci mi poradil, ať si to zkusím najít jinde. Sláva, podařilo se mi objevit totéž přes Invii, smlouvu jsem sjednala online a zaplatila požadovanou zálohu. Manžel se při pohledu na to, co jsem donesla zamračil a pronesl: " To není od Čedoku? No to jsem zvědavý, jak pojedeme." No jak asi, přece poletíme, ne? A nečaruj, jo.
Měsíc před odjezdem jsem doplatila zbývající část a začala se těšit na dovolenou. Ovšem za tři dny mi zvonil telefon a z Invie mi oznámili, že cestovní kancelář, přes kterou jsme měli sjednáno zkrachovala... Zatmělo se mi před očima a bylo velké štěstí, že jsem zrovna seděla. Mám prý možnost se vrácení peněz domáhat buď sama, nebo využít pojištění Invie, podepsat jim postoupení nároku a oni vše vyřídí. Byla jsem taky úplně vyřízená... ale pán z Invie byl velice ochotný a měl snahu mi pomoci. Když jsem poprosila o zajištění dovolené ve stejném hotelu, podařilo se mu to jakoby zázrakem zařídit. Jenom o týden později a taky to bylo o něco dražší, ale to jsem doma vysvětlila, ovšem bez přesného sdělení skutečného důvodu a celkem to prošlo. To jak to doopravdy bylo jsem manželovi prozradila až na místě a pak jsme oba jen doufali, že nás cestovka dostane z Bulharska i domů. Vyšlo to a my jsme se díkybohu nedostali do hlavních zpráv v televizi, jako spousta jiných oklamaných klientů.
Pobyt jsme si hezky užili a jelikož jsme, ačkoli jsme měli "all inclusive" chodili po večerech do místních restaurací a peníze, co jsme sebou měli nám začaly docházet, rozhodla jsem se, že si ještě něco vyberu z bankomatu. Bylo to v noci, když jsme se vraceli z restaurace do hotelu a já usoudila, že nejbezpečnější bude vybrat peníze z bankomatu přímo u banky na náměstí a ne v nějaké méně frekventované a spoře osvětlené lokalitě. Při výběru stál manžel za mnou a zase "čaroval": "Nemůže ti někdo z toho účtu peníze vybrat? Víš že se to stává..." Krátce po návratu do Prahy mi volali ze spořky a ptali se, jestli jsem skutečně vybírala peníze ve Svatém Vlasu. A sdělili mi, že bankomat byl napaden, všechny karty, které tam byly v ten den použity byly zkopírovány a některé už ti zločinci stačili vybrat... Ovšem jelikož si předpisově při zadávání PINu kryju ruku peněženkou, můj PIN neměli... Sláva !!! Pro to, aby bylo zase vše v pořádku jsem si, podle doporučení měla jenom změnit PIN a to jsem neprodleně udělala.
Když jsem to potom vyprávěla kamarádce, zeptala se mě: "A to jsi to o něm dřív nevěděla?" Ale pochopitelně že ano, bývala to občas docela legrace, jenomže čím jsem starší, tak to nějak hůř snáším. Jelikož už ale vím, že ty jeho strašné předpovědi opravdu můžou vyjít, tak jsem holt s tím čarováním taky musela začít... Prostě se snažím těm jeho hrůzným předpovědím dle svých možností zabránit. Je to ale fuška, to mi věřte. Kdyby radši předpověděl, jaká čísla vyjdou příští týden ve sportce...
Občas si vzpomenu na starý vtip, jak se dvě kamarádky potkaly v obchodě s obuví. Manžel té první si zrovna zkoušel boty a tak se holky domluvily, že se sejdou večer. No a když tedy k nim večer ta druhá dorazila, uviděla ležet mrtvého manžela na zemi s nožem zapíchnutým do břicha. Proboha, co se stalo, ptala se? No představ si, byli jsme pro ty boty, manžel si je zkoušel a já mu povídám, jestli mu nejsou malé. Tak se v nich prošel a prý že ne. A já zase, jestli nechce zkusit větší, ať si to dobře rozmyslí, aby ho náhodou netlačily. Prý ne. A pak přijdeme domů a on si ty boty obuje, projde se v nich a povídá, že si asi měl vzít ty větší. No nezabila bys ho???
Pošlete odkaz na tento článek
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná proto, že na tom, co se stalo, už nic nezměním. Žiji plně v přítomnosti a…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně starostí. S čím, komu udělat radost, jaký stromek si letos koupím, také…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří, blázniví, ztřeštění a plni ideálů. Rok a půl společných výletů, návštěv výstav…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do ostatních míst naší republiky, Betlémské světlo. Přivezla jsem si ho do vánočně…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj muž vyžaduje cukroví, řízek, salát, ale pak svátky stejně prospí na gauči u televize. Já…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho, co četla na internetu. Léta jsem mlčela, protože jsem nechtěla být…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později zjistila, vymýšlel si je a stejně tak i měnil lidem jména. Jenomže než…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem pobrukujete „Když jsem já byl tenkrát kluk…“ Já též. I když se občas vyskytl…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno, co jsem mu měnila plíny.Tento týden mi sám od sebe zavolal!
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko, tedy náš vnuk, je od malička pěkně rozmazlený. Vlastně to začalo hned po…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále vzdělávat, být aktivní. Mám pocit, že si lidé zvykli používat v běžné řeči…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla nejmladším členem. Tatínek, právník, zabývající se – pro mě – velmi nudným…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici, přespávala jsem u mamky. Trávily jsme společné večery, při kterých mamka vyprávěla…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka jednoho spontánního mezigeneračního rozhovoru.
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých turistů v Praze. Za války spolu brázdili na kole a tandemu tehdejší…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé zkušenosti. Dokonce jsem se ocitla v hledáčku policie tajné, a byla několikrát…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a Borkovi. Chalupu mají v malé osadě Bezděčín v blízkosti Lomnice nad Popelkou a z…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do rodného kraje své maminky a tatínka, tedy naší babičky a dědečka. Babička se…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy zvaném Protektorátu Čech a Moravy, v malém městečku na Kolínsku. Moji rodiče už…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám – a přesto pro mne má sílu, neboť tohle je místo, kde stával náš dům.
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný nápad – nesnáším vedro a vše, co je nějakým způsobem organizované. No a kdy…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní jsou lidé narození v rovinách, jiní jsou horalé a jiný je ten, komu od…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v Muzeu MHD nebo je potkáváme jako atrakci pro turisty v historickém centru…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak mi aspoň vybral jiné efektní jméno, když mu ten jeho Kamil nevyšel. Proč…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v našem věku už nemá smysl dělat svatbu. Oba jsme měli za sebou dost těžké…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok jezdili na prázdniny do Krkonoš, konkrétně do Herlíkovic, to je takový menší…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to zrovna nebylo, ale hezky barevně vyvedená kartička zve na oslavu narozenin.…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá trochu omšele. Stárne, stejně jako já, která se zde před mnoha lety…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život pozitivně provázeli a ovlivňovali, bylo hodně. Někdo z nich pro mne znamenal víc,…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných vzpomínek na mládí. Léto bylo tehdy krásné a mysl dospívajícího mladíka byla…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že ho kvůli tomu někteří lidé využívali. Bohužel, teď mám tento dojem i z…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat. Popadla jsem klíče, kabelku a mobil, vlítla do tenisek a utíkala... Byla…
Je to jen můj pohled. Každý to má jinak. Nechci se dívat do stěn sám. Naslouchat tichu. Namáhat si hlavu. Raději se pohádám. Ale být sám?…
Jablka, švestky, hrušky, houby – a do toho volby. Někdy i bleděmodrá obálka může způsobit pěkný zmatek.
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno dokáže pochytit dětské ucho. A vzpomínám na své dětství v 50. a na začátku…
Byla doba, kdy za ochotu někde pracovat, zaměstnanec dostal byt v paneláku. Hned vedle bylo multifunkční nákupní centrum, školka a pro ty…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne