Fotoreportáž: Překvapení lednového dne

Mrazivé sobotní ráno, 20. ledna 2024, slibovalo krásný zimní den. Kolem deváté hodiny už nám do oken svítilo studené lednové sluníčko a obloha se vybarvovala do modra.

Hned po snídani jsem vyrazila na první procházku, pamětliva toho, že senior má jít dvakrát denně se psem, i když ho nemá. Ale já psa mám, psa, který miluje procházky za každého počasí a v každém ročním období. A miluje vodu v jakémkoliv skupenství, tedy i sníh.
Po hodině se vracím domů a po kávové chvilce z křesla od televize zvedám moji drahou polovičku a vyrážíme spolu na poněkud delší procházku. Venku je krásně a zimní sluníčko nám hřeje tváře, po chvíli sundáváme rukavice a vyšlapujeme opatrně po zmrzlé klouzavé cyklostezce a míříme do Hradce – Nové Vsi. Cílem je most u Ambrožů.

Při zpáteční cestě jdeme po břehu řeky Bělé, kde jsem se s Rexem toulala již ráno. Poblíž našeho domu je zahrádkářská osada a v jedné zahradě roste vysokánský smrk a já nevěřím vlastním očím. Na vršku sedí ptáček, je sice daleko, ale i tak poznávám ťuhýka šedého. Tohoto opeřence jsem v zimě u nás ještě nikdy neviděla. Překvapení lednového dne.

Ťuhýk šedý: je ptáček větší než jeho příbuzný ťuhýk obecný (délka těla 21 - 26 cm), na rozdíl od něj je jeho zbarvení jednotvárné bez výrazných znaků. Přes oči má černou masku a křidélka s ocáskem jsou také černá. Bříško má bílé s trochou šedivé. Živí se velkým hmyzem, ale prý dokáže ulovit i hlodavce a také menší pěvce. V případě, že má přebytek jídla, tvoří si spižírny – své úlovky nabodává na trny křovin. Au! Jednou jsem našla na trnu švestky na zahradě nabodnutou ještěrku, že by to byl jeho úlovek? Na podzim a v zimě nepohrdnou ani semeny.

Ťuhýk šedý u nás prý docela běžně zimuje, já na něj narazila až dnes, dočetla jsem se, že jsou to ptáci ze severovýchodní Evropy.

Ťuhýci, kteří u nás hnízdí, přilétají během dubna a odlétají v září až říjnu směr Balkánský nebo Apeninský poloostrov.

Dnešní foto úlovek mi udělal radost, hlavně proto, že jsem něco šedého zahlédla párkrát na dvoře u krmítka a nevěděla jsem, co by to mohlo být. Teď už vím, že to mohl být právě ťuhýk šedý. Tak se na svých procházkách zimní krajinou pozorně dívejte, teď je ten pravý čas pozorovat i ty nejmenší opeřence.

A pokud nemáte ty správné oči na pozorování ptáků, můžete se podívat do mé fotogalerie, která je sice jen takovým souhrnem jednoho lednového dne, ale není jen o ptácích.

Fotoreportáž: Překvapení lednového dne

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více