Secese v Praze - Fantova budova

Fantova budova se po rekonstrukci otevřela veřejnosti. Zatím jen část a tam bych vás ráda pozvala.

Fantova budova je od roku 1976 největší secesní nemovitou památkou u nás. V roce 2021 začala celková rekonstrukce vnitřních prostor, která přímo navázala na obnovu fasády a střechy Fantovy budovy. Obnova historických interiérů probíhá ve dvou etapách. První se týkala kulturních sálů v severní části budovy a přilehlých prostor v prvním patře i mezaninu.

Navštívili jsme celkem 3 sály.

Prohlídka začíná ve Foyer Café, kam jsme se dostali ze spodního patra (průchod na Žižkov), kde je šatna a technické místnosti, krásným schodištěm. Prostor Foyer Café původně sloužil jako čekárna pro cestující I. a II. třídy. V budoucnu by zde měla být kavárna přístupná jak z nástupiště, tak i ze severního podchodu.

Druhým sálem byl Fantův sál, který dříve sloužil jako restaurace I. a II. třídy. Během rekonstrukce se restaurátorům podařilo odkrýt pod vrstvami nátěrů na zdech zlacený státní znak první republiky s nápisem „Pravda vítězí“. Příběh znaku je velice zajímavý. Tímto znakem měl být po vyhlášení samostatného Československa v říjnu 1918 vítán T. G. Masaryk jako první prezident ČSR při svém návratu z exilu.

Dalším a snad nejkrásnějším je Sloupový sál, bývalá čekárna a restaurace III. třídy. Sál je rozdělen čtyřmi pilíři, na nichž jsou ženské figury připomínající roční období. Zajímavostí je, že mozaiky byly ukryty pod malbou a stačilo je omýt a jen lehce poopravit. Nábytek v této místnosti má připomínat éru Orient Expresu

Ve všech prostorách najdeme symbol železnice - ozubené kolo. Nejkrásnější je ve Fantově sálu v okenních vitrážích

A ještě něco málo z historie. Přestavba byla zahájena v roce 1901 a trvala 8 let za plného provozu nádraží. Architekt Fanta navrhl budovu v kombinovaném neoklasicistním a secesním stylu. Na její výzdobě se podíleli tři z nejvýznamnějších českých sochařů. Stanislav Sucharda se svým týmem vyzdobil severní budovu včetně sousoší na vrcholu věže. Na dekoru jižní budovy se podílel Čeněk Vosmík, jehož díla dosahují špičkové úrovně v kontextu soudobé plastické české tvorby. Jako poslední nastoupil Ladislav Šaloun, který pracoval na nové přijímací budově. Výstavbu nové budovy doplnila přestavba kolejiště, zejména pak realizace dvorany nad nástupišti.

Zdroj: s využitím Wikipedie

Secese v Praze - Fantova budova

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více