Z míst popisovaných v knihách se stále častěji stávají cíle turistických výletů

Chci vidět na vlastní oči šikmý kostel v Karviné. Chci jet na dovolenou do Řecka přesně tam, kde se Sotiria potkala s Makisem. Chci tam, kde se odehrávají Chaloupky a Sudetský dům. Taková přání čtenářů často dostávají autoři úspěšných knih. Do Češka dorazil celosvětový fenomén – literární turistika.

Jde o to, že když se nějaká kniha stane populární, čtenáři se s místem, v němž se odehrává, ztotožní tak, že ho chtějí vidět. Stalo se to už u řady světových bestsellerů a v poslední době se s tím čím dál častěji setkávají i čeští autoři.

Do lokality, kde se odehrává úspěšná literární sága Šikmý kostel autorky Karin Lednické, v posledních letech míří desítky tisíc lidí. Všichni chtějí vidět místa, o nichž v knize píše. Přesněji, touží na vlastní oči vidět kostel, podle něhož dostal román název. Je opravdu šikmý? A jsou v okolí vidět pozůstatky zaniklého města, které je v románu popisováno? Opravdu je tam stále ještě zámek? To teď zajímá ty, které kniha okouzlila.

„Návštěvnost kostela je téměř pětkrát větší, než byla průměrná návštěvnost v letech před vydáním knih Šikmý kostel,“ říká Tereza Ondruszová ze spolku, který si klade za cíl propagovat oblast Staré Karviné a přibližovat lidem historii této oblasti. Po úspěchu knihy autorka Karin Lednická a další nadšenci začali organizovat komentované prohlídky oblasti, těch se účastní desítky tisíc lidí. Další přijíždějí na vlastní pěst, takže nejsou nijak započítáváni. Dříve by oblasti zničené těžbou turistu někdo pohledával těžko, nyní jich je tam spousta.

„Mám z toho samozřejmě radost. Turistický ruch představuje pro Karvinou velký potenciál. I ve světě bychom našli jistě pár krásných případů, kdy nějaká lokalita začala profitovat z literární turistiky a postavila na tom svůj růst,“ míní Karin Lednická, která nyní vydává třetí díl své úspěšné ságy.

Podobnou zkušenost má spisovatel Štěpán Javůrek, který říká: „Chci, aby se Krušné hory dostaly na seznam nejpopulárnějších destinací.“ Tuto oblast má rád a napsal několik úspěšných knih, které se v ní odehrávají. Román Chaloupky zasadil do stejnojmenné zaniklé obce kousek od Nových Hamrů. Původně tam zašel náhodou během výletu s přáteli. Místo okouzlilo stejně jako jeho i řadu čtenářů a ti se teď po něm pídí, chtějí tu oblast vidět, jezdí tam na výlety. Javůrek se postavil do čela agentury Krušnohoří, která si klade za cíl toto území propagovat a dělat atraktivním. Daří se mu to, stejný úspěch jako jeho Chaloupky zaznamenal i román Sudetský dům, který se odehrává tamtéž. „Organizuji výlety s fanoušky mých knih, beru je do míst, kde se mé romány odehrávají. To je přece krásné, mám z toho radost,“ říká autor.

Bílá_Voda.jpg
Bývalá piaristická kolej a kostel Navštívení Panny Marie v Bílé Vodě. FOTO: Ondřej Žváček, CC BY 2.5

Turistický boom zaznamenala i obec Bílá Voda poté, co Kateřina Tučková napsala stejnojmenný román. Do odlehlého místa u polských hranic, kde v padesátých letech komunisté internovali řeholnice vystěhované z klášterů, mířily davy lidí. Někteří byli lehce klamaní, že vypadá jinak než byla jejich představa z knihy.

Občas pak autoři musí vysvětlovat, že šlo částečně o fikci. Jiní se naopak přesně drží popisu nějakého místa a lidé ho pak přesně poznávají.

Zkušenost s literární turistikou prožívá i spisovatelka Scarlett Wilková. Poté, co vyšel román Až uvidíš moře odehrávající se částečně v Řecku, obrací se na ni řada lidí s prosbou o radu, kde je to v Řecku nejhezčí, kam tam mají jet na dovolenou. „Je to krásné, akorát si mě lidé někdy pletou s cestovní agenturou,“ směje se autorka a pokračuje: „Radost mi udělala čtenářka, která chtěla jet přímo na Kefalonii, přesně do míst, kde se odehrává finále románu, dokonce chtěla na konkrétní pláž, kterou jsem tam popisovala. Další paní měla přání jet na místo, kde se setkaly mé románové postavy Sotiria a Makis, žádala, ať ji přesně popíšu, jak se tam dostane. Mně to připadá úžasné, že knížka v lidech vzbudí takový zájem. Šlo mi o to, abych popsala krásné prostředí, přenesla čtenáře někam, kde to třeba neznají, do míst, o nichž mohou snít. A docela mě baví lidem radit, vesměs jsou to totiž podobné typy jako já, tedy lidé, kteří nevyhledávají brutální organizovaný turistický ruch, ale chtějí poznat reálný život.“

Ať už jde o klášter v Bílé Vodě, pláž Lepeda na Kefalonii či zaniklou část Karviné, jisté je jedno – literární turistika dělá radost jak čtenářům, tak autorům, kteří si ta místa vybrali pro své knihy.

Z míst popisovaných v knihách se stále častěji stávají cíle turistických výletů

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Aktuální anketa

Kontakt

Více