Leť, touho motýlí,
ať cítím tvoje chvění,
až kolem tváře mé
se mihneš pojednou,
zastav se na chvíli
bez špetky uzardění,
než kruhy barevné
mi v duši vyblednou.

Přijď, lásko poslední,
znám tvoje třepetání,
jak den, co pospíchá,
usedni na mou tvář,
kdy už se rozední,
nečekej na pozvání,
jsi prosba do ticha,
můj věčný kalendář.