Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.
Stáli jsme na zastávce trolejbusu a čekali, až přijede vybraný spoj dle jízdního řádu. Přijel na čas. Dveře se otevřely a lidé vystupovali. Ale ne tak, jak jsme zvyklí - rychle, v tichu, zamyšleně… Skoro každý se v polovině výstupu pozastavil, a oči směřovaly na skleněnou plochu dveří. Poté pomalu vystupovali a bylo slyšet, jak se baví: "Tak tohle je hustý", "to jsem nezažila..."
Zvědavě jsem nastoupil, a po zavření dveří jsem k nim přistoupil, abych zjistil, co se děje. Nebyl jsem sám. Tlačili jsme se u dveří a nevěřícně hleděli před sebe. Slyšel jsem výroky lidí: "Ty vado, tak tohle je hustý…. No tak tomu bych nevěřila… To je fakt?" Zkrátka, nikdo nevěřil, co to vlastně vidí. Ani já ne. A to jsem už viděl a zažil v MHD hodně. A důvod? NESKUTEČNÝ.
Na skleněnou výplň dveří byla nalepena plastová upravená kapsa, která obsahovala mix bonbonů, co známe z domova - lipových cukrátek, gumových medvídků, prostě všehochuť mlsných pochoutek. A nad tím vším byl přilepen leták. Aha, zase nějaká firemní akce, pomyslel jsem si. Začetl jsem se a málem mně vypadly oči. Cože? Tohle? V Praze, hlavním městě ČR? A takhle veřejně?
Ten nápis mne prostě dostal. Tak tohle přesně bych doporučoval každému, a kdybych mohl, a byl ve vládě, tak bych to celorepublikově nařídil jako povinnost. Nevěřícně jsem četl dál a jako bonus všeho mne dostala napsaná informace ve smyslu: kdo je pro, a jde do toho, co radil ten nápis, tak si může vzít ZADARMO bonbón na cestu. Tak jsem neodolal, a po mně i ti co stáli za mnou. A hned byl plný trolejbus smíchu, povídání a úsměvů kolem.
Když přijel trolejbus na konečnou, tak jsem došel k řidiči, a optal se ho, kdo to tam vyvěsil. Řidič se s úsměvem na mě podíval a řekl: "To jsem tam dal já, jen tak, aby se lidi bavili a měli dobrou náladu. Tady - a ukázal prstem před sebe - mám ještě plno bonbonů na doplnění. Mám rád humor, pohodu a akce, kdy mohu udělat něco pro zpříjemnění běžného dne..."
Pak ale dodal, že občas se někdo najde, kdo to bere jako trapnost nebo i závist, že na to nepřišel ON, ale ON, no to všichni známe z našeho života, ne?
Zkrátka to byla akce sólová, co vymyslel ten usměvavý řidič pro všechny cestující, co veze, aby si na tuto jízdu vzpomněli až vystoupí, a v puse jako cenu úsměvu budou mít něco sladkého. A ZADARMO…
Tak jsem pak moji ženě podotkl, že tohle by mělo být kolem nás častěji, i bez bonbónů. Aby bylo více úsměvu, pohody a komunikace mezi lidmi.
Jen škoda, že v MHD nejezdí trolejbusy a tramvaje od České národní banky. Představa, že by tam měli letáček stejného znění a místo bonbonů by se tam doplňovaly ruličky stokorun, je nádherná… Jen ty hromady ušlapaných a umačkaných lidí by byly na každé zastávce, a každý by projezdil v MHD celý den… No jo, ale kdo by řídil, řidič by nestíhal doplňovat sáček.
Jsem zvědav, zda toto někdo z MHD zkopíruje, a rozšíří se to. Byl bych pro. V této době, co žijeme, úsměv a pohoda je potřeba, a já ji přeji všem kolem.
Pošlete odkaz na tento článek
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne