Jsem moc starý a stejně nikam nejezdím. To je jen výmluva, jazyky je možné učit se v jakémkoli věku

Věděli jste, že v Evropě lidé mluví celkem 225 různými jazyky? A že polovina obyvatel Evropy zná alespoň dva z nich? Učení cizích řečí otevírá nové obzory, rozvíjí myšlení i paměť a pomáhá poznávat jiné kultury.

Přesto řada lidí se studiem jazyků váhá. Bojí se, že už jsou příliš staří, že pro ně bude učení moc náročné nebo si myslí, že se neobejdou bez pomoci rodilého mluvčího.

Ve skutečnosti jsou tyto překážky jen zdánlivé. U příležitosti Evropského dne jazyků, který připadá na 26. září, vyvracíme nejčastější mýty a předsudky, které lidé ohledně studia jazyků mají.

Mýtus první: Na studium nového jazyka jsem už starý

Mnoho lidí je přesvědčeno o tom, že pokud nemají z daného jazyka alespoň základy z dětství, je na učení již pozdě. Ve skutečnosti se dá začít kdokoli. „Děti se sice učí nové dovednosti rychleji, to ale neznamená, že starší člověk nemá šanci se jazyk naučit,“ říká ředitelka jazykové školy Lingua Centrum Simona Škurková. „U nás ve škole nejsou výjimkou ani žáci pokročilého věku. Mezi studenty máme také osmdesátiletou paní, jejíž vnoučata žijí v USA, česky příliš nemluví a ona jim chce rozumět. To dokazuje, že důležitá je motivace a snaha, nikoliv věk,“ dodává.

Mýtus druhý: Rodilý mluvčí je lepší než český lektor

Tento omyl může studium jazyka značně zkomplikovat a v horším případě od něj studenta úplně odradit. Obzvláště, zvolí-li si rodilého mluvčího za svého učitele začátečník. Právě nováčci se totiž paradoxně řídí tímto stereotypem nejčastěji. Rodilý mluvčí však bohužel zpravidla nedokáže vysvětlit probranou látku v češtině. To je přitom zejména u začátečníků a mírně pokročilých potřeba, aby lépe pochopili zákonitosti gramatiky.

Mýtus třetí: Bez cestování se cizí jazyk nenaučím

Návštěva cizí země může být skvělou příležitostí k naučení se nového jazyka. Mnohem důležitější než cestování samotné je ovšem motivace. „Člověk se doslova nemusí zvednout z gauče, a i přesto může skypovat s kamarádem z Německa, poslouchat anglické písničky nebo se dívat na americké seriály,“ vysvětluje Simona Škurková. Důležitá je podle ní také intenzita, s jakou se člověk do učení pustí. „V zahraničí jsme v kontaktu s jazykem denně. Pokud totéž zvládneme doma, naučíme se jazyk stejně dobře,“ podotýká.

Mýtus čtvrtý: Jazyky jsou dřina

Slovíčka se člověk sice často musí „biflovat“ nazpaměť, existuje ale řada přístupů k učení a mnozí studenti své vědomosti získávají s daleko menší námahou tak, že spojí příjemné s užitečným. Například hraním počítačových her či sledováním make-up tutoriálů oblíbené influencerky. Utkvělou představu, že jazyky jsou jen samá dřina, si lidé do dospělosti nesou nejspíše jako pozůstatek ze školních let, kdy je učení skutečně především o „biflování“. Moderní doba ale umožňuje si učení zpříjemnit, a pokud se ze studia jazyka stane zábava, lze se jej naučit daleko snáze.

Mýtus pátý: Gramatiku nepotřebuji, stačí konverzovat

Gramatika je zásadní součástí jazyka i jeho výuky, obzvláště v začátcích. „Není bez zajímavosti, že o tomto stereotypu jsou přesvědčeni nejčastěji lékaři. Sami jsou ale důkazem, že jde o zažitý omyl. Zvolí si ke studiu konverzační lekce, díky nimž pak pacientovi rozumí, ale posléze se k nám vracejí celí rozmrzelí, že v odpovědi nedokázali bez znalosti gramatiky sdělit vše, co potřebovali,“ říká Simona Škurková.

Jsem moc starý a stejně nikam nejezdím. To je jen výmluva, jazyky je možné učit se v jakémkoli věku

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Více