Pozdní léto na ostrově Rhodos

Letošní horké léto jsem většinou trávila na zahradě, která díky vysokým teplotám vyžadovala časté zalévání. A za odměnu jsem mohla odpočívat ve stínu ovocných stromů, na kterých se letos bohužel neurodilo žádné ovoce.

Prožila jsem také pár intenzivních prázdninových dní společně s vnoučaty, účastnila se několika výletů, ale hlavně jsem si užila koupání v písnících nedaleko Hradce. Bylo to hezké léto, ale jakmile se blížilo ke konci, začínala jsem myslet na to, jak bych si ho mohla ještě trochu prodloužit.

Manžel se mnou naštěstí tento pocit sdílel, a tak jsme si jednoho deštivého zářijového dne vybrali, objednali a zaplatili týdenní dovolenou na ostrově Rhodos. Proč zrovna tam? Našlo by se hned několik důvodů. Jednak jsme tam ještě nikdy nebyli a rádi objevujeme nová místa. Také jsme doufali, že tam bude i v posledním zářijovém týdnu příjemné a teplé počasí a budeme mít možnost si užít koupání v moři. A v neposlední řadě hrálo významnou roli i to, že právě tam se dá letět přímo z letiště Pardubice, které máme prakticky za rohem. Vzhledem k našemu pokročilému věku preferujeme co nejpohodlnějí cestování.

Naštěstí vše dopadlo tak, jak jsme si představovali. Dokonce i počasí bylo perfektní, a tak jsme strávili na ostrově Rhodos ve středisku Kolymbia velmi příjemný týden naplněný plaváním v moři, povalováním po pláži, podvečerními procházkami a výlety. Samozřejmě jsem držela neustále v ruce mobil a udělala i spoustu fotografií, z nichž jsem připravila následující fotoreportáž.

Rhodos je řecký ostrov v Egejském moři, který leží v jihovýchodní části nedaleko od pobřeží Malé Asie.Na délku ostrov měří zhruba 78 km, na šířku 35 km. Žije zde asi 115 tis. obyvatel. Jeho hlavním i největším městem je město stejného jména Rhodos. Ostrov má strategickou polohu a byl osídlen už od doby kamenné. Má také velmi bohatou a pestrou historii. Jeho ekonomika je v současné době jednoznačně zaměřena na turisty.

Hotel, ve kterém jsme bydleli, se nachází v rekreačním středisku Kolymbia, které spadá pod obec Afantou na východním pobřeží Rhodu. Kolymbia vyrostla na půdorysu původní italské vzorové vesnice. Síť ulic tady tvoří pravidelné obdélníky o rozměru asi 200 až 250 m, typickým prvkem je asi 2 km dlouhá eukalyptová alej, která se stala hlavní třídou Kolymbie. Hned vedle hlavní třídy vede zavlažovací kanál.

Kolymbia, malý přístav s půjčovnou lodí, a malou pláží v pozadí.

Kolymbia, malý kostelík na skále u přístavu. Ostatně kostelíky tu najdete všude, ale tento má opravdu výjimečné umístění. Spíš bych na takovém místě čekala maják než kostel.

Kolymbia, na kopci nad pláží u přístavu je nádherný výhled. V poledne by tam nikdo nešel, ale ráno nebo v podvečer se tam fotí jako o život!

Kolymbia, pohled na zátoku s přístavem. V pozadí je další pláž (z místa našeho hotelu pravá pláž).

Kolymbia, pohled od kostelíka na pravou pláž. Časem jsme přišli na to, že kolem ní jsou samé dražší hotely, které preferují zejména německy a anglicky mluvící turisty. A tak i služby zde nabízené jsou dražší.

Pravá písečná pláž s drobnými kamínky a pozvolnějším vstupem do vody. Patří mezi pláže, kde se pravidelně hodnotí kvalita vody. Je částečně chráněná proti větru, odpoledne poskytuje i částečný stín.

Kousek nalevo od našeho hotelu ležela další nádherná pláž, které jsme dali název u Černé perly. Samozřejmě podle této trosky vystavené blízko u vstupu na pláž.

Pláž u Černé perly se stala naší oblíbenou pláží.

Poslední týden v září tu bylo příjemně. Teploty od 26 do 30 st. C, občas mírný větřík, příjemně osvěžující a čistá voda, do které nebyl problém se v minutě ponořit.

Tuto pláž ukončoval nahoře plot z kaktusů. Vyfotila jsem ho i barevnou převlékací kabinkou. I na této pláži se dala lehátka a slunečníky zaplatit kartou, což se nám docela hodilo. Naši část pláže obhospodařovali starší manželé, kteří se u výběru poplatků za lehátka střídali a paní si ráda s lidmi povídala. Nabyla jsem dojmu, že trochu anglicky zde mluví snad každý.

I pláž u Černé perly včetně hotelů je možné shlédnout pěkně shora. A současně si udělat i představu o kopcovitém povrchu ostrova.

Ostrov Rhodos je poměrně malý, a tak se dá asi za 40 minut dojet autobusem do hlavního města Rhodos. Zvolili jsme pohodovou variantu večerního výletu s průvodcem. Ale prý se dá snadno cestovat i místními autobusy. Jen je třeba mít trochu trpělivosti, protože nejezdí přesně podle jízdního řádu a některé zastávky klidně ignorují. Jako tu před naším hotelem, kde málokterý autobus zastavil. Na této fotografii je pohled na tzv. nový Rhodos, který se nalézá na horní špičce ostrova.

Historické jádro města Rhodos patří k nejlépe zachovaným středověkým městům v Evropě, a je proto od roku 1988 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Je obehnáno mohutnými hradbami a vstoupit do něj je možné jednou z pěti bran. Toto je brána D'Amboise, kterou se můžete dostat přímo do centra starého města.

Pohled do jednoho z obranných příkopů za hradbami, ve kterém však nikdy nebyla voda.

Historickému jádru města vévodí Palác velmistrů, který zbudovali Johanité. Ne, není ze zlata, pouze je osvícený podvečerním sluncem.

Vstupní brána k Paláci velmistrů.

Původní budova Paláce velmistrů byla postavena ve 14. stolení a nacházelo se v ní sídlo rytířů řádu Johanitů. V dnešní podobě je palác od roku 1930, kdy byl přestavěn italskými architekty. Stavba měla sloužit italskému diktátorovi Benitu Mussolinimu jako reprezentační sídlo pro případ, kdyby někdy Rhodos navštívil. Nikdy však k tomu nedošlo.

Rytířská ulice vede od Paláce velmistrů až do bývalé nemocnice řádu Johanitů, kde se dnes nachází Archeologické muzeum. Domy zdobí znaky příslušných velmistrů. Jde o jedinou plně dochovanou středověkou obytnou ulicí v Evropě.

Muzejní náměstí.

Ve starém městě je mnoho uliček s nejrůznějšími obchody, kde je otevřenou dlouho do večera.

Ještě jednou Muzejní náměstí později večer.

V Sokratově ulici je spousta obchodů se šperky, koženým zbožím a suvenýry.

Po deváté večer to na Hippokratově náměstí se zajímavou kašnou uprostřed stále žije.

Bohužel jsem si nestihla prohlédnout v Rhodosu všechno, co jsem měla v plánu vidět. Setmělo se tak rychle, že jsem se nedostala do žádné z mešit ani do přístavu Mandráki, kde snad kdysi stával slavný Rhodský kolos. Třeba někdy příště...

Krásným pohledem na moře a typické suchomilné rostliny končím tuhle reportáž ze svého pobytu na ostrově Rhodos. S myšlenkou, že je tu plno dalších zajímavých míst, která stojí za návštěvu.

Letíme!*