Pojď, budeme si povídat,

o mně a o tobě,

jak jsme se poznali

v té lidské podobě.

Už je to spousta let,

chvíli to trvalo,

vesmír nás podpořil,

nic dělat se nedalo.

A pak to začalo,

tak jako v pohádce,

voněls mi muži můj,

jak růže v zahrádce.

Teď chodím ke hrobu,

lásku Ti vyznávám,

neslyším odpověď,

jen bolestně zamávám.