Jaký byl pro mě rok 2024, který za pár dnů bude minulostí? Hektický, krásný, neopakovatelný, krátký. Zdálo se mně, že snad den nemá dvacet čtyři hodin.
Byl to rok nových příležitostí, setkávání, rok splněných přání. Největším přáním bylo pevné zdraví pro mé blízké, manžela, děti, vnoučata. To nás může limitovat v našem snažení. Dařilo se a plnila se mi i další přání.
Vyšla mi druhá kniha, krásná kniha veršů, kterou jsem nazvala Doteky něžné i běžné. Vždyť veškeré doteky pro náš život jsou tak důležité. Verše si našly cestu ke čtenářům, byla jsem pozvána do ostravského divadélka Aréna, do klubu s poetickým názvem Komůrka. Četly se verše, diskutovalo se, vzájemně se naslouchalo. Mladí autoři, často ještě děti, převážně veršem volným vyjadřovali své pocity... rozervanost, zklamání, nejistotu, neukotvenost, ale hovořili i o lásce.
Jinak zajímavé bylo setkání básníků v podvečerním Šenově. Večer plný krásných veršů, příjemné hudby, na stěně obrázky malířů Ostravska. Nezapomenutelný podvečer. Další setkání poetů budou v únoru. Nečekanė pozvání v prosinci t. r. přišlo z kulturniho zařízení K-tria na Ostravě- Jihu. Natočili se mnou podcast, nabídli spolupráci při vydání mé třetí knihy, prostory pro autorské čtení na vernisáži obrazů autora, jehož obrazy zdobí obě moje zatím vydané knihy. Toto vše by se mělo odehrát v září 2025.
No a mezi tím, si já, zdravotní sestra, odskočím do emg ambulance a kardiologickě ambulance, zde na mě čekají moje milé mladé kolegyně a hlavně milí pacienti.
U3V si pro nás připravila kurz hry na ukulele. První koncert máme za sebou, kurz pokračuje a i další výzvy. Mým velkým přáním pro nový rok je být zdravá. Aby mozek pracoval na plné obrátky, aby mě neopustila invence, rýmy, aby kolo, plavání, pingpong, přátelé, zahrada, a ta především, mně dělaly radost.
Milí Íčkaři, Vám přeji především zdraví.
Vaše Aďka
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám dopisem v naší vesnici ozvala neznámá žena jménem Tereza, jak se bez příjmení…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do ostatních míst naší republiky, Betlémské světlo. Přivezla jsem si ho do vánočně…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke mně doléhaly věty, jako že je to krásný věk a že na to nevypadám. No, mám…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o nejlepším dárku uplynulého roku, který mne potkal. Mám jasno.
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a zapříčinila totální neúspěch našeho kulturního vyslance v senzačním a…
„Nešla bys se mnou na koncert?“ ozvala se po krátkem pozdravení její nejbližší kamarádka. Sice se právě zmítala ve víru nových pracovních…
Jednou, začátkem dubna, když si takhle surfuji na facebooku, vyskočí na mě pozvánka na výstavu fotografií Women, která se koná ve foyer…
Ne, ještě vás letos nenecháme na portále i60 vydechnout. Máme pro vás poslední soutěže letošního roku, které se týkají adventu a Vánoc a…
Redakce
Vánoce se nezadržitelně blíží a u nás by se neobešly bez cukroví. A čím více druhů na talíři, tím větší pastva nejen pro mlsný jazýček, ale…
Pohádky začínají obvykle „bylo – nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami….“ Tato moje pohádka tedy není pohádka v klasickém slova smyslu…
Každý se těší na Vánoce. Já taky, přestože vím, že to bude stejný. Žiji v domě pro seniory, to je moderní pojmenování pro staré a nemohoucí…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v té době nemluví. Výklady obchodů na našem malém náměstí jsou krásně…
Z hlubokého snu mě probouzí jasná zlatavá záře, která vchází tabulkou skla přímo do mé ložnice. “Aha” pochopila jsem, když mé oči opět…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním stromečkem. Kdo ví? A o jaký zážitek vlastně šlo? Nezapomenutelný maturitní…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v roce 1956 - chodila jsem do 5. třídy. V zimě se zde topilo ve vysokých…
Na pověry nevěřím a novoroční předsevzetí si nedávám. Letos jsem však udělala výjimku. Tedy, ne že bych začala věřit pověrám, černá kočka…
Jsem poutník. Letos mi bylo sedmdesát let. Pěšky se procházím po Evropě. S dálkovými trasami jsem začal, bohužel, až před deseti lety. To…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne
