Jak si dojdu na nákup? Otázky, které v zimě tíží tisíce seniorů

Mráz dokáže doma „uvěznit“ statisíce seniorů a lidí se sníženou pohyblivostí. Terénním pečovatelům přibývá klientů po úrazu i těch, kteří si na zledovatělé chodníky zkrátka netroufnou. Vedle nákupů a sociálních vazeb je pro ně stejně palčivá otázka: „Jak zůstat aktivní, když nemohu ven?“

V Česku žije 2,21 milionu obyvatel starších 65 let, jen v Praze a Středočeském kraji je to přes 510 tisíc seniorů. Třetina z nich bydlí sama, 45 procent ve dvoučlenné domácnosti s partnerem. Ztráta soběstačnosti je pro většinu největším strašákem. S činnostmi, které většina lidí bere jako samozřejmou denní rutinu, mohou pomoci terénní sociální pracovníci. Během zimních měsíců poptávka po jejich službách roste. „Zaměření sociálních služeb je především na seniory, kteří z důvodu věku nebo nemoci nemohou být aktivní. Máme i mladší klienty, například po autonehodě, ale starší lidé z 95 procent převládají. Terénní pracovníci jim pomáhají s denními úkony, jako je hygiena, oblékání, stravování nebo základní úklid. V průběhu zimy se pak v praxi hojně setkáváme také se seniory, kteří jsou zvyklí se o sebe běžně postarat, vlivem počasí ale ztratí jistotu a ze strachu, aby si na nestabilním povrchu neublížili, přestanou chodit ven,“ uvedla pracovnice sociálních služeb FYZIOkliniky Anna Jasná.

Pro seniory mohou být pády zvlášť nebezpečné, protože hrozí zlomeniny či jiné úrazy, které se s věkem obtížněji hojí. „Nejvíce ohroženi jsou senioři, kteří při chůzi potřebují oporu, například francouzské hole nebo chodítka. I hůl může při zátěži snadno podklouznout, což starší člověk těžko vybalancuje, aby neupadl. Proto je vždy lepší mít doprovod. Stále však platí, že většina klientů se ozývá až po úrazu ruky či nohy, když se stanou závislými na péči ostatních. Naše pomoc spočívá jak v poradenství, kdy klienta provedeme změnami, které ho po zranění čekají, tak v pravidelných návštěvách a společných aktivitách,“ popsala Anna Jasná.

Dalším důvodem, proč starší osoby v zimě pobyt venku omezují, jsou nízké teploty. Mráz může u seniorů zhoršovat dýchání a zpomalovat oběhový systém. „Tomu lze zabránit teplejším oblečením nebo více vrstvami oblečení. Navléknout se ale do několika vrstev oblečení bývá pro člověka se zhoršenou pohyblivostí obtížné a samotné oblečení pak jeho pohybu brání. Méně světla a špatná viditelnost ztěžují orientaci, což může vést k pocitu ‚ztráty pevné půdy pod nohama‘, motání hlavy a zvýšit obavy z pádu,“ vyjmenovala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Po celém Česku je registrováno 717 pečovatelských služeb. Od roku 2023 k nim patří i sociální služby ve FYZIOklinice, na jejíž pracovníky se mohou obrátit lidé z Prahy a okolí. „Nejsme pouze pečovatelé, kteří se starají o hygienu a jídlo klienta, stejně důležitá je také aktivizační stránka služeb. V zimě se rychleji stmívá, večery jsou dlouhé a klienti začnou vnímat samotu mnohem intenzivněji, což je další důvod navázání spolupráce. Jde tedy i o společný čas, kdy hrajeme různé hry, vyprávíme si, luštíme křížovky nebo si třeba vzájemně čteme,“ přiblížila Anna Jasná.

Zima je ideální čas na vzpomínání, připomínání si například dovolených nebo zážitků, které chtějí senioři sdílet. „Prohlížení si fotek a povídání, to vše je výborný trénink paměti. Stejně tak lze mozek bystřit formou speciálních aktivit. Zkoušeli jste někdy číst text vzhůru nohama? Nebo hláskovat slova pozpátku? I taková jednoduchá věc umí krásně posílit soustředění a kognitivní schopnosti. Zimní čas se dá dobře zkrátit i zajímavými online kurzy, například o vaření, historii nebo jazykové lekce. Některé z nich jsou zaměřeny přímo na seniory a přinášejí cenný sociální kontakt. Pokud si senior v práci s počítačem nevěří, i v tom může být terénní pracovník jeho průvodcem,“ nastínila Anna Jasná.

Zahálet by se doma nemělo ani fyzicky. Dovoluje-li to zdravotní stav seniora, terénní pracovníci mohou fungovat jako doprovod a opora při procházkách, nákupech a dalším zařizování. Pohybu s klienty se věnují i v bezpečí domova. „S přibývajícím věkem se z těla vytrácí svalová masa a síla, což opět nahrává vyššímu riziku pádu a úrazu. Jemné pravidelné cvičení tento proces dokáže zpomalit. Přirozenou chůzi může v zimě nahradit cvičení na židli, posilování s pet láhvemi o objemu 0,3 l nebo odporovými pásy. I nepatrné cviky mohou protáhnout celé tělo. Mnozí terénní pracovníci s klienty trénují chození do schodů. Pro aktivnější seniory je vhodné šlapání na rotopedu, plavání nebo lekce jógy a pilates,“ dodala Iva Bílková.

Více tipů pro seniory, jak se starat o své tělo i mysl, je k dispozici na webu FYZIOkliniky.